
Radiační podmínky, včetně kosmického záření, bude simulovat nové pracoviště
01. 10. 2026
Ozařovnu vybavenou výkonným kobaltovým ozařovačem T100 otevírá Ústav jaderné fyziky AV ČR v prostorách na Bulovce v Praze. Zařízení rozšíří výzkumné možnosti pro studium vlivu záření na živé organismy nebo pro kosmický výzkum České cesty do vesmíru. S aktivitou 300 TBq (terabecquerelů) patří k nejsilnějším zařízením svého druhu v ČR.
Ozařovač T100 umožňuje vytvářet intenzivní a přesně definované pole ionizujícího záření a ozařovat vzorky za kontrolovaných podmínek. Vědci tak mohou pracovat se stanovenými dávkami a dávkovými příkony a následně vyhodnocovat účinky záření na biologické vzorky, materiály nebo elektronické součástky.
T100 bude sloužit také ke kalibraci a ověřování dozimetrů, včetně detektorů používaných v radioterapii, a k vývoji a testování nových dozimetrických systémů.
Další možnosti využití zahrnují radiobiologický výzkum, testování radiační odolnosti materiálů a elektroniky, výzkum scintilačních materiálů, retrospektivní dozimetrii a ozařování vzorků pro další experimenty.
Nové zařízení nahrazuje původní ozařovač, který na pracovišti sloužil několik desetiletí a dosáhl hranice své technické životnosti. Pořízení ozařovače T100 a rekonstrukce souvisejících prostor představovaly pro Akademii věd ČR investici ve výši 21 milionů korun.
„Je to velká investice, ale bez investic se ve výzkumu dál prostě neposuneme. Tento nový přístroj otevírá nové možnosti a horizonty výzkumu – od kosmu až po radiomedicínu," zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Nový ozařovač doplňuje další zařízení Ústavu jaderné fyziky AV ČR (ÚJF AV ČR), mezi něž patří pět urychlovačů částic a zdroje neutronů z výzkumného jaderného reaktoru provozovaného Centrem výzkumu Řež s.r.o. „Nový ozařovač výrazně rozšíří možnosti našeho výzkumu a propojí oblasti, kterým se v ÚJF dlouhodobě věnujeme. Zároveň otevře nové možnosti spolupráce s dalšími vědeckými pracovišti i aplikační sférou,“ říká Ondřej Svoboda, ředitel ÚJF AV ČR.
Česká cesta do vesmíru
Ozařovač se uplatní také při přípravě vesmírných experimentů CZPAD a ZOE, které ÚJF AV ČR chystá pro vědecký program mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Experiment CZPAD se zaměřuje na osobní dozimetrii astronauta a má přispět ke zvýšení bezpečnosti lidí při budoucích dlouhodobých pilotovaných misích. Získané poznatky ale bude možné využít
i v letecké dopravě, jaderné energetice nebo ve zdravotnictví.
Projekt ZOE zkoumá vliv podmínek kosmického prostředí na raný embryonální vývoj obratlovců s využitím embryí křepelky japonské. Kontrolované, a tedy měřitelné záření z ozařovače T100 umožní mimo jiné simulovat radiační složku kosmického prostředí.
Kontakt:
Mgr. David Šebek
manažer publicity ÚJF AV ČR
+420 724 159 433
sebek@ujf.cas.cz
Oddělení dozimetrie záření (ODZ) je odborné pracoviště Ústavu jaderné fyziky AV ČR zaměřené na ionizující záření – jeho měření, biologické účinky a ochranu před jeho působením. Propojuje fyziku, dozimetrii, radiační metrologii a radiobiologii s praktickými aplikacemi v medicíně, radiační ochraně a kosmickém výzkumu. Významnou součást jeho činnosti tvoří vývoj a testování dozimetrických systémů a metod přesného měření ionizujícího záření.
Ústav jaderné fyziky AV ČR je veřejná výzkumná instituce Akademie věd České republiky zaměřená na základní i aplikovaný výzkum v jaderné fyzice a souvisejících oborech. Výzkum ústavu sahá od studia vlastností atomových jader a jaderných reakcí až po praktické využití jaderně-fyzikálních metod v medicíně, energetice, ochraně před zářením, materiálovém výzkumu nebo kosmických misích.
Vědci ÚJF se zabývají mimo jiné jadernými reakcemi a strukturou atomových jader, fyzikou těžkých iontů, neutronovou fyzikou, dozimetrií, radiační ochranou a vývojem metod a technologií využívajících ionizující záření.
Ústav provozuje Centrum urychlovačů a jaderných analytických metod (CANAM), které sdružuje unikátní experimentální zařízení a poskytuje infrastrukturu pro výzkum českým i zahraničním vědeckým týmům. ÚJF zároveň spolupracuje s univerzitami, výzkumnými institucemi a mezinárodními organizacemi a podílí se na řadě mezinárodních výzkumných projektů.
Přečtěte si také
- Preventivní přípravek brání včely proti dvěma nákazám, prokázaly zkoušky
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.





