Zahlavi

Na severním Plzeňsku Keltové leccos poztráceli, ukazuje výstava

03. 09. 2025

Stovky zlatých a stříbrných mincí, ale i bronzové spony nebo figurku koníka našli archeologové v utajované keltské lokalitě na severním Plzeňsku. Unikátní předměty náhodně roztroušené v oblasti, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo, teď veřejnosti zpřístupní Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici na výstavě Nejasná zpráva o Keltech na severním Plzeňsku.

Již pátým rokem odborníci z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici v projektu regionální spolupráce zkoumají a dokumentují nálezy z nově objevené keltské lokality datované do pozdní doby halštatské a doby laténské (6.–1. století př. n. l.).

„Hlavním cílem projektu bylo v prvé řadě zachránit movité archeologické nálezy, které jsou bezprostředně ohroženy nelegálními hledači, orbou a přírodními vlivy,“ říká Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ AV ČR). „Mimořádná hodnota movitých archeologických nálezů spočívá také v tom, že máme příležitost komplexního poznání ojedinělé lokality mladší doby železné z pohledu sídelní struktury i nálezového souboru, který není ovlivněn nelegálními zásahy jako většina srovnatelných evropských lokalit.“

Stovky mincí, některé ražby jsou neznámé

Oblast, sledovanou od roku 2021, se podařilo díky povrchovým průzkumům, které vedly obě instituce, velmi dobře prozkoumat a získat z ní unikátní artefakty, jakými jsou stovky zlatých a stříbrných mincí a další kovové předměty. Přesné místo nebylo zveřejněno, a tudíž bylo možné dosud neznámou a nepublikovanou lokalitu uchránit před rabováním nelegálními uživateli detektorů kovů a nálezy standardně zdokumentovat. Také z toho důvodu zůstává místo stále anonymní.

Na základě dosavadních zjištění lze konstatovat, že se jedná o lokalitu, která je výjimečná mezinárodně, a to minimálně ve středoevropské oblasti. Mezi zlatými a stříbrnými mincemi jsou i ražby dosud neznámé, které mohou pozměnit dosavadní pohled na keltské mincovnictví v Čechách. Unikátní je také získaný soubor zlatých šperků z doby halštatské. Z bronzu jsou vyrobeny například různé spony, jehlice, náramky, závěsky nebo figurka koníka,“ popisuje Daniel Stráník, archeolog z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

Co Keltové poztráceli

Ačkoli se nabízí srovnání s keltskými oppidy nebo známým obchodním centrem keltského světa v Němčicích na Hané, v tomto případě se spíše jedná o nový typ lokality, který zatím nebyl na severním Plzeňsku archeologicky doložen.

„Němčice na Hané se dají považovat za nadregionální výrobně-distribuční a zajisté i mocenské centrum s rozlohou několika desítek hektarů, navíc ve zcela jiném prostředí – v koridoru Jantarové stezky. Proti tomu naše lokalita se svou rozlohou a některými nálezy i umístěním v krajině sice odpovídá spíše menším regionálním centrům v Rakousku nebo na Moravě, chybí nám ale jednoznačné doklady každodenních činností prokazujících trvalé osídlení,“ říká David Daněček, archeolog a vedoucí projektu regionální spolupráce z ARÚ AV ČR.

„Mohlo by se tedy jednat o místo s výrazně sezonním charakterem aktivit, během kterých lidé náhodně ztráceli především malé až velmi drobné předměty, jako jsou mince. Obchodnímu zaměření lokality by odpovídaly i nalezené sekané zlaté a stříbrné ingoty. Ty mohly hrát samostatnou roli při směně, stejně tak zde ale mohlo docházet k jejich zmincování pod dohledem (za souhlasu) regionálního vládce,“ dodává archeolog.

Výstava Nejasná zpráva o Keltech na severním Plzeňsku bude v malé výstavní síni Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici k vidění od 3. září do 30. listopadu 2025.

„Výstava zatím ukazuje jen část nálezů z této mimořádné lokality. Ty největší unikáty jsou uloženy na bezpečném místě a budou prezentovány až po kompletním odborném vyhodnocení celého výzkumu. Do budoucna v této souvislosti zvažujeme i vybudování nové stálé muzejní expozice, která by představila zcela nový pohled na život Keltů v naší oblasti,“ uzavírá Pavel Kodera, ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska.

Kontakt:

David Daněček
Archeologický ústav AV ČR, Praha
e-mail: danecek@arup.cas.cz

Pavel Kodera
Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici
e-mail: kodera@marianskatynice.cz

Plakat-vystava

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce