
Zoo Praha a Akademie věd ČR spojují síly k záchraně ohrožených savců
29. 08. 2025
Memorandum o vzájemné spolupráci zaměřené na záchranu koně Převalského a dalších ohrožených druhů savců dnes podepsaly Zoo Praha, Akademie věd ČR a další přední české veřejné výzkumné instituce. Společné aktivity, které dokument vymezuje, zahrnují efektivní zachování genetického materiálu i ochranu ohrožených druhů v místě jejich výskytu i mimo něj. Obdobně komplexní program ochrany dosud v České republice chyběl.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je nyní ohroženo vyhynutím přibližně 45 000 druhů živočichů, rostlin a hub. Pro jejich záchranu je zásadní uchovat zbývající genetickou diverzitu ve formě životaschopného biologického materiálu – zejména tělních buněk, ale i buněk pohlavních a zárodečných. Pomocí moderních technologií bude možné předejít úplnému vyhynutí těchto druhů a navrátit je do volné přírody, jako se to daří v případě koně Převalského.
„Je to naše odpovědnost vůči budoucím generacím. Chceme rozšířit spektrum současných aktivit, aby se schéma záchrany, které budeme společně vyvíjet, mohlo aplikovat i pro další druhy savců,“ říká Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
„Záměr spojit síly Zoo Praha a výzkumných ústavů AV ČR vznikl během mé debaty s předchozí předsedkyní Akademie věd prof. Evou Zažímalovou,“ vysvětluje Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. „Tématem tohoto rozhovoru byli ikoničtí koně Převalského a možnosti, jak při jejich záchraně a návratu do přírody využít současné vědy. Následovalo první a poté mnoho dalších setkání zástupců příslušných institucí, která nyní vyústila v podpis Memoranda o vzájemné spolupráci,“ uvádí Miroslav Bobek.
Analýzy, uchovávání materiálu, vývoj pokročilých technik
Memorandum o vzájemné spolupráci dnes v sídle AV ČR na Národní kromě Miroslava Bobka za Zoo Praha a Radomíra Pánka za Akademii věd ČR podepsali: Jan Malínský, pověřený řízením Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Jana Rychtářová, pověřená ředitelka Výzkumného ústavu živočišné výroby, a Ildikó Csölle Putzová, zástupkyně ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství.
Zoo Praha se dle Memoranda zavazuje, že bude poskytovat biologický materiál koně Převalského i dalších savců a podílet se na vzdělávacích aktivitách. Akademie věd ČR se ujme koordinace činností zapojených institucí. Ústav experimentální medicíny AV ČR bude provádět genetické analýzy, zkoumat kvalitu vzorků a vyvíjet pokročilé buněčné techniky. Výzkumný ústav živočišné výroby zajistí uchovávání buněčných linií, kryokonzervaci a lyofilizaci spermií i genomické analýzy a Výzkumný ústav veterinárního lékařství se zaměří na molekulární a cytogenetické analýzy a spolupráci při konzervaci genetického materiálu.
Přečtěte si také
- Vítejte na vojně! Provede vás jí výstava v Akademii věd
- Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
- Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
- Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
- Kořeny rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
- Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů
- Elektrická pole jako fyzikální přepínač proteinů: vědci shrnují průlomový výzkum
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo
- Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.