Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy

Do již tradičního květnového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin, které koordinují vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a Botanického ústavu AV ČR, se zapojily více než dvě stovky dobrovolníků, včetně studentů. Navzdory nepřízni počasí se během tří dnů podařilo shromáždit přes 800 ověřených pozorování více než 31 druhů, čímž byl překonán loňský rekord.

„Každý nový ročník nás stále více přesvědčuje o tom, že občanská věda může hrát významnou roli v monitoringu i managementu invazních druhů, a to zejména v hustě obydlených oblastech a jejich blízkém okolí,“ říká Jiří Skuhrovec z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu.

Vedle tradičních nálezů, jako je například pajasan žláznatý či slunéčko východní, byly letos zaznamenány i významné novinky. Poprvé byl v rámci Biosmrště zdokumentován mýval severní. „Mývalové jsou velmi početní zejména v Německu, kde vzbuzují obavy nejen kvůli predaci původních druhů, ale i kvůli chorobám, které mohou přenášet. Dokonce se tam stali námětem deskové hry BioInvaders: Raccoon Rampage. V posledních letech se významněji šíří i v rámci ČR, proto je každý zaznamenaný výskyt důležitý,“ upozorňuje Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR.

Jedinečným přírůstkem je pak také teprve třetí doložený výskyt invazního raka pruhovaného od spuštění projektu v roce 2022.

Mezi deset nejčastěji pozorovaných organismů se dostala i rostlina roku 2025, kterou byl Českou botanickou společností vyhlášen starček úzkolistý, původem z Jižní Afriky. Do Evropy byl zavlečen v 19. století jako černý pasažér s dovezenou ovčí vlnou, ale v současné době se šíří zejména prostřednictvím silniční a železniční dopravy. „V České republice byl poprvé zaznamenán v roce 1997 v kolejišti na překladišti v Děčíně. Od té doby se masivně šíří a v posledních letech proniká i do zachovalých původních biotopů, například skalních a sprašových stepí jako jsou například přírodní památky Podbabské skály, Baba, Sedlecké skály a další chráněná území v Praze,“ doplňuje Kateřina Štajerová z Botanického ústavu.

Všechna ověřená pozorování budou přenesena do nálezové databáze ochrany přírody, kterou odborníci využívají při tvorbě akčních plánů a hodnocení šíření invazních druhů, stejně tak do mezinárodní databáze Global Biodiversity Information Facility. Data z tohoto ročníku i ročníků předchozích budou navíc využita při druhém setkání odborníků na biologické invaze, které se zaměří na hodnocení současného stavu a rozšíření nepůvodních druhů v ČR a další směry jejich výzkumu a regulace.

Akci opět podpořily odborné společnosti, Česká společnost ornitologická, Česká společnost entomologická, Česká společnost pro ekologii a Česká botanická společnost, dále pak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, portál Přírodovědci.cz a projekt Badatelé.

Cílem akce Biosmršť není jen získat data pro vědecké a ochranářské účely, ale také zapojit širokou veřejnost do sledování změn v přírodě. Za čtyři roky se do Biosmrště zapojilo zhruba 600 dobrovolníků, kteří dohromady zaznamenali téměř 2 400 pozorování celkem 39 vybraných druhů. Přestože je akce Biosmršť omezena jen na jeden víkend, veřejnost může samozřejmě i nadále pozorovat a zapisovat svá pozorování na portál iNaturalist a přispívat tak k ochraně naší přírody.

Finální souhrn výsledků je zveřejněn na www.biosmrst.cz.

O COST projektu Alien-CSI

Alien-CSI (Increasing understanding of alien species through citizen science) je výzkumná síť financovaná evropským programem COST. Zabývá se rozvojem a zaváděním občanské vědy do mezioborového výzkumu nepůvodních druhů a shromažďuje informace využitelné při rozhodování o jejich managementu v souladu s příslušnými právními předpisy, jako je nařízení EU č. 1143/2014 o invazních nepůvodních druzích.

O Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.

Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (angl. Czech Agrifood Research Center – CARC) je veřejná výzkumná instituce zřízená Ministerstvem zemědělství ČR, které vznikla v roce 2025 sloučením Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT) a Výzkumného ústavu potravinářského Praha (VÚPP). Zaměřuje se na rostlinnou výrobu a příbuzné obory. Kromě hlavního pracoviště v Praze-Ruzyni má centrum výzkumné a pokusné stanice i další pracoviště po celé ČR, včetně vlastní vinice na Karlštejně. Hlavním cílem výzkumu v CARC je získat vědecké poznatky pro podporu trvale udržitelného rozvoje zemědělství, na základě inovací systémů a technologií pěstování zemědělských plodin pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, krmiv a surovin pro energetické a průmyslové využití. Hlavní uplatnění výsledků výzkumu je v oblasti zvyšování efektivnosti rostlinné výroby, při zajištění minimálních negativních dopadů na životní prostředí a zdraví člověka. Více informací je na www.carc.cz.

O Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i.

Botanický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je jedním z hlavních center botanického výzkumu v ČR. Zabývá se výzkumem vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. V současnosti soustřeďuje přes 150 vědeckých pracovníků a doktorandů v celé škále terénně zaměřených botanických oborů od taxonomie přes evoluční biologii, ekologii až po biotechnologie. Hlavním sídlem ústavu je zámek v Průhonicích. Součástí jsou také odloučená vědecká pracoviště v Brně a Třeboni a terénní stanice na Kvildě a v Lužnici. Ústav navíc zajišťuje správu jednoho z nejvýznamnějších zámeckých parků v České republice, Průhonického parku, zařazeného na seznam památek UNESCO. Více informací je na www.ibot.cas.cz.

Přečtěte si také

• Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
• Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
• Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
• Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
• Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
• Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
• Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
• Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
• Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia