A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
14. 03. 2024
Od první ucelené práce Charlese Darwina, v níž představil koncept evoluce, letos uplyne 165 let. Co o vzniku a vývoji živočišných druhů víme dnes? K čemu vědcům slouží hybridní zóny, ve kterých dochází k setkávání různých druhů nebo poddruhů? A čím je unikátní příroda v Etiopii? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.
1/2024 (verze k listování)
1/2024 (verze ke stažení)
Na evoluci je možné pohlížet z mnoha různých úhlů. V širší perspektivě lze diskutovat o historii a jejím vývoji, nebo se dokonce dotknout vášnivé (zejména americké) debaty mezi evolucionisty, kteří zastávají vědecký postoj, a kreacionisty, prosazujícími doslovný výklad Bible.
Anebo můžeme zůstat více nohama na zemi a zaměřit se na konkrétní vědecké projekty, jež dále posouvají naše znalosti o vzniku a vývoji živočišných druhů. V našem článku jsme zvolili posledně jmenovanou cestu a věnujeme pozornost výzkumům vědců a vědkyň z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Hlavní text Evoluce stále živá si můžete přečíst na str. 18–31.
Výběr další článků:
Jak opravit míchu (str. 32–37) – Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Přečtěte si článek o výzkumu Kristýny Kárové z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Veronika Brychová: Pořád v letu (str.38–45) – Doktorka přes mastné nádobí. Tak mladou vědkyni z legrace titulují příbuzní. Ze střípků prastaré keramiky je totiž díky usazeným tukům schopná zjistit, kdy a co v ní naši předkové vařili. Večer pak vymění urychlovač částic za lego a pohádky. Anebo rozezní varhany v kostele. Více v rozhovoru s vědkyní z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Střížovická jablíčka (str. 46–51) – Fotostory z jabloňového sadu Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám při Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Frustrované molekuly (str. 52–57) – Objev, který neunikl pozornosti nobelisty, postdoktorandský pobyt na Stanfordu, zavedení dvou nových fyzikálních veličin, ambiciózní vize a nově i Akademická prémie. Jak Martin Srnec z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR využije mimořádnou podporu v dalším výzkumu?
Země nikoho (str. 58–63) – V lesích, polích i opuštěných budovách živořily mezi březnem 1938 a zářím 1939 v hraničních prostorách střední Evropy desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Nedobrovolně obývaly „země nikoho“, které jsou málo známou kapitolou dějin holokaustu. Více v textu o výzkumu historika Michala Frankla z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
- 10. ročník soutěže Věda fotogenická: železo, dračí krev a broučí predátor
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.