Zahlavi

Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?

29. 01. 2026

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje osvětové video, které vysvětluje fungování algoritmu, kterým Cermat páruje uchazeče se školami. Jde o tzv. mechanismus odloženého přijetí (angl. deferred acceptance mechanism) zavedený v roce 2024 při digitalizaci přijímacího řízení. Video je určeno především uchazečům, jejich rodičům i pracovníkům škol a představuje také návod na to, kdy se při hlášení na školy vyplatí taktizovat, a kdy ne.

Video rozlišuje dva klíčové kroky. Krok A, výběr škol na přihlášku, vyžaduje promyšlenou a dobře informovanou strategii. V kroku B, řazení škol na přihlášce, se naopak taktizování nevyplácí a řazení by mělo odrážet skutečné preference uchazeče. Algoritmus odloženého přijetí, navržený nositelem Nobelovy ceny, zaručuje, že uchazeči nemají důvod pořadí škol takticky zkreslovat. Upřímné vyjádření skutečných preferencí je pro ně optimální strategií.

„Algoritmus odloženého přijetí je navržen tak, aby se uchazečům vyplatilo uvádět školy v pořadí, v jakém je skutečně preferují. Taktizování v pořadí škol může vést k horšímu výsledku, než kdyby uchazeč své preference uvedl upřímně,“ vysvětluje autor videa Tomáš Protivínský.

Video také uvádí na pravou míru časté nedorozumění spojené s názvem mechanismu. Pointa odloženého přijetí nespočívá v časovém odkladu, ale v samotné podstatě algoritmu, který zaručuje, že řazení škol na přihlášce podle skutečných preferencí uchazeče je tou nejlepší taktikou.

Nové video navazuje na původní studii IDEA, která se párovacími mechanismy v přijímačkách zabývala detailně. Na ní navázal podcast IDEA Talks.

Nové osvětové video je dostupné na webových stránkách a sociálních sítích IDEA (Facebook, X, LinkedIn, Instagram) a na YouTube kanálu CERGE-EI.

Kontakt na autora: Tomáš Protivínský, tomas.protivinsky@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce