Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum

Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters.

Parazitické vosičky kladou svá vajíčka do těla nebo na těla jiného hmyzu. Jejich larvy se pak v hostiteli vyvíjejí, živí se jím a postupně ho zahubí. Díky tomu působí parazitoidi jako neviditelná kontrolní síla proti přemnožení škodlivého hmyzu. Pomáhají tak udržovat rovnováhu nejen v přírodních ekosystémech, ale uplatnění nacházejí i v zemědělství, zejména v sadech, na polích a ve sklenících při produkci ovoce.

Nová studie však ukazuje, že s rostoucími teplotami se může role parazitoidů oslabit. Vědci experimentálně sledovali 28 různých vztahů mezi parazitoidy a jejich hostiteli při běžné teplotě 24 °C a při oteplení o čtyři stupně na 28 °C. Zjistili, že při vyšší teplotě výrazně klesla úspěšnost vývoje parazitoidů a také se jim zúžil „jídelníček“, parazitoidi totiž nedokázali napadat tolik hostitelských druhů. Samotní hostitelé byli přitom oteplením zasaženi podstatně méně. „To znamená, že se narušuje rovnováha mezi hmyzem a jeho přirozenými nepřáteli. Parazitoidi ztrácejí schopnost pružně reagovat na změny v dostupnosti hostitelů,“ vysvětluje hlavní autor studie Jan Hrček z Biologického centra AV ČR.

Výzkum zahrnoval čtyři druhy tropických parazitických vosiček a sedm druhů hostitelů. „Parazitoidi reagovali stejně, přestože jsme pracovali s různými evolučními liniemi staršími než dinosauři. Vzhledem k jejich tropickému původu by se dalo očekávat, že se dokážou se zvýšenou teplotou vyrovnat, ale není tomu tak. Je tedy pravděpodobné, že nejde o výjimku, ale o obecný biologický jev,“ upozorňuje Jan Hrček.

Vědci testovali také opačný scénář, kdy původní teplotu o čtyři stupně snížili. Ochlazení na 20 °C mělo však jen mírný dopad jak na parazitoidy, tak na jejich hostitele, což potvrzuje, že právě oteplování představuje zásadní riziko.

Parazitoidi jsou důležitou součástí ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Pokud se jejich role vinou teplotních změn oslabí, může docházet k přemnožení populací škodlivého hmyzu. To by mohlo vést k vyšším ztrátám v zemědělství, větší potřebě používat chemické pesticidy a dalšímu narušení stability ekosystémů. Studie tak ukazuje, že dopady klimatické změny nejsou jen otázkou přežití jednotlivých druhů, ale i fungování potravních sítí.

Kontakt: 
Mgr. Jan Hrček, Ph.D.,
vedoucí Laboratoře experimentální ekologie
Biologické centrum AV ČR – Entomologický ústav
jan.hrcek@entu.cas.cz   

Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
+420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

• Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
• Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
• Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
• Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
• V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
• Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
• Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
• Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
• Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
• Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity