Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz

Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.

Moderní genomické metody umožňují zjistit, jak jsou populace hmyzu geneticky rozmanité – tedy "zdravé", zda jsou mezi sebou propojené a nakolik jsou schopné reagovat na změny klimatu, úbytku biotopů nebo fragmentaci krajiny. Takové informace mohou ochranářům pomoci při plánování péče o ohrožené druhy, při jejich přemisťování na nové lokality nebo při obnově zaniklých populací.

Workshop propojí odborníky, kteří se věnují výzkumu genomů, s těmi, kteří výsledky potřebují využít přímo v ochraně přírody. Účastníci představí nejnovější poznatky z oblasti ochranářské genomiky a společně budou hledat způsoby, jak je převést do praxe. Jedním z hlavních témat bude také otázka, jaké genetické informace ochranáři skutečně potřebují a jak je získávat. Diskutovat se bude například o vhodném odběru vzorků a o možnostech zavedení genetického monitoringu hmyzu v České republice i dalších evropských zemích.

Workshopu se zúčastní přibližně 40 vědců, pracovníků ochrany přírody a zástupců nevládních organizací ze 13 evropských zemí. Součástí programu bude také terénní exkurze do Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Kontakt:

RNDr. Pável Matos, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
pavel.matos@entu.cas.cz  

Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Na snímku je otakárek fenyklový. Iniciativa 10kLepGenomes si klade za cíl získat deset tisíc genomů evropských druhů motýlů a můr a využít tato data pro ochranu přírodní rozmanitosti.
FOTO: Pixabay

Přečtěte si také

• Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
• Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
• Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
• Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
• Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
• Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
• Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
• Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
• Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
• Genetické mapy ukazují, odkud mají pocházet semena pro obnovu českých luk