
Dráždí, nebo nedráždí? Nová technologie z Akademie věd prověří oční kapky
26. 08. 2026
O tom, zda oční kapky pomohou, nebo budou oko dráždit, může rozhodnout jejich první kontakt se slzným filmem. Tým prof. Lukasze Cwiklika z Heyrovského ústavu Akademie věd ČR vyvinul novou technologii, která umožňuje sledovat, jak na něj působí léčivé přípravky a jejich jednotlivé složky. Výsledky výzkumu nyní převádí do praxe nově založená spin-off společnost Eyveris, která chce přispět k vývoji účinnějších a lépe snášených očních přípravků.
Slzný film je první ochrannou vrstvou oka a zároveň bránou, kterou musí projít každé oční léčivo. Právě jeho vlastnosti mohou rozhodovat o tom, jak dobře se účinná látka vstřebá nebo zda přípravek nezpůsobí podráždění.
Tým prof. Lukasze Cwiklika vyvinul technické zařízení a metodu, která umožňuje sledovat, jak účinné a pomocné látky i celé přípravky ovlivňují jednotlivé vrstvy slzného filmu. Kombinace experimentálních metod a molekulárních simulací včetně sofistikovaných vyhodnocovacích nástrojů umožňuje nejen porovnat různé formulace přípravku, ale také objasnit mechanismus jejich působení na povrchu lidského oka.
„Velkou předností naší metody je, že se zaměřuje přímo na slzný film. Právě ten je prvním místem, se kterým se látka po aplikaci do oka setká. Dosud ale chyběla samostatná metoda, která by jeho reakci dokázala zkoumat bez použití zvířat. Nyní můžeme lépe pochopit, proč některé přípravky oko dráždí, i když se tento účinek nemusí projevit přímo na rohovce,“ říká Katarina Vazdar z Heyrovského ústavu AV ČR.
Získané poznatky pomohou farmaceutickým i kosmetickým společnostem vyvíjet přípravky s vyšší stabilitou a lepším terapeutickým účinkem bez nežádoucích vedlejších dráždivých a dalších účinků a současně omezit potřebu testování na zvířecích modelech.
Technologie míří za hranice laboratoře
Krátce po dokončení klíčové vývojové fáze projektu vznikla spin-off společnost Eyveris s. r. o., která bude technologii dále rozvíjet a využívat při smluvním výzkumu a vývoji formulací s průmyslovými partnery z řad farmaceutických a kosmetických společností.
„Založení spin-off společnosti Eyveris nám umožní posunout technologii z akademického prostředí blíže firmám, které ji mohou využít při vývoji nových očních přípravků. Naším cílem je, aby výsledky výzkumu našly praktické uplatnění,“ říká prof. Lukasz Cwiklik.
Vznik této společnosti mimo jiné potvrzuje, že se Heyrovského ústavu AV ČR daří přenášet výsledky špičkového výzkumu do aplikační praxe. Nová firma je již čtvrtým spin-offem ústavu a navazuje na dlouhodobou snahu podporovat inovace s potenciálem společenského i ekonomického dopadu.
Technologie vyvinutá v Heyrovského ústavu tak může v budoucnu přispět k vývoji nové generace oftalmologických přípravků a pomoci milionům lidí trpících očními onemocněními či syndromem suchého oka.
Kontakt:
prof. Dr. hab. Lukasz Cwiklik, Ph.D.
Heyrovského ústav AV ČR
lukasz.cwiklik@jh-inst.cas.cz
+420 739 991 820
Katarina Vazdar, Ph.D.
Heyrovského ústav AV ČR
katarina.vazdar@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Antonín Holý 90: vědecký odkaz, který stále mění svět i českou vědu
- Mamutí kosti z Moravy pomáhají řešit desítky let starou otázku
- Sucho globálně stále více postihuje pěstování pšenice, kvůli tomu roste její cena
- Festival vědy & techniky: Akademie věd letos představí rekordních 14 pracovišť
- Vesmírné cvrlikání má svůj řád. Čeští vědci odhalili, kdy a kde se ozývá
- Popis zvláštních zimních blesků může přispět k prodloužení životnosti větrných elektráren
- Vědci chtějí zachránit kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý a obnovit vzácné písečné duny
- Vítejte na vojně! Provede vás jí výstava v Akademii věd
- Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
- Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.




