Zahlavi

Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů

18. 09. 2026

Rozsáhlou zaniklou zemědělskou a výrobní krajinu v jihozápadním Kyrgyzstánu zkoumala česko-kyrgyzsko-italská vědecká expedice. Jedenáctičlenný tým prozkoumal železářské pece, zmapoval rozsah železářské výroby, objevil pozůstatky milířů a sledoval několik kilometrů dlouhé zaniklé zavlažovací kanály až k místům, odkud byla do krajiny přiváděna voda. Expedice přinesla také nečekaný objev – dosud neznámou lokalitu se skalním uměním v úzké vápencové rokli.

Hlavní část výzkumu se soustředila na okolí vesnice Ravat, kde vědci dlouhodobě zkoumají pozůstatky rozsáhlé zemědělské krajiny s terasovými poli, zavlažovacími kanály a doklady zpracování železa. Cílem letošní dvoutýdenní expedice na konci srpna bylo zjistit, jak spolu jednotlivé součásti této krajiny souvisely a zda tvořily jeden fungující hospodářský systém.

„Tento výzkum je významným střípkem do mozaiky pochopení odolnosti společnosti za posledních 2 000 let,“ říká geoarcheoložka Lenka Lisá z Geologického ústavu AV ČR (GLÚ AV ČR). „Výsledky letošní expedice nám postupně umožňují rekonstruovat fungování krajiny jihozápadního Kyrgyzstánu jako propojeného systému, v němž hrály zásadní roli voda, zemědělství, dostupnost paliva i výroba železa,“ uvádí vědkyně. Následující laboratorní analýzy a datování podle ní zjistí, kdy jednotlivé části tohoto systému vznikaly a jak dlouho byly využívány.

Rozsáhlý železářský areál

Výzkum dvou železářských pecí pod vedením Atilly Vatansevera z Central Asian Research Society (CARS) dokázal, že pece nebyly využity pouze jednorázově, ale byly opravovány a opakovaně používány. Mapování železářské strusky, které vedl Josef Chajbullin Koštial z CARS, zároveň prokázalo, že železářský areál je podstatně rozsáhlejší, než se původně předpokládalo. Stopy intenzivní výroby zasahují na velkou plochu a pokračují i pod dnešní zástavbou vesnice Ravat.

„Postupně se před námi skládá obraz celé hospodářské krajiny. Máme zde terasová pole, kilometry kanálů přivádějících vodu, výrobu dřevěného uhlí i rozsáhlou výrobu železa. Teď potřebujeme především zjistit, zda všechny tyto součásti fungovaly ve stejné době a jak se celý systém v průběhu času měnil,“ zdůrazňuje Lenka Lisá z GLÚ AV ČR.

Kilometry kanálů přiváděly vodu k polím

Tým Lenky Lisé mapoval zaniklé zavlažovací kanály. Jejich několik kilometrů dlouhé trasy jsou v krajině stále patrné a vědcům se podařilo je sledovat až ke zdrojům, odkud byla voda přiváděna do systému terasových polí.

Samotná pole zkoumala skupina vedená Alešem Bajerem z Mendelovy univerzity v Brně. Vědci odebrali vzorky z valů terasových polí i ze zavlažovacích kanálů. Jejich datování by mělo naznačit, kdy jednotlivé části systému vznikaly, jak dlouho byly využívány a zda pole a zavlažovací síť fungovaly současně. Skupina Libora Petra z Masarykovy univerzity zase vyhledávala pozůstatky milířů, v nichž se vyrábělo dřevěné uhlí nezbytné pro zpracování železa. Milířiště se podařilo nejen nalézt, ale také popsat jejich podobu. Ukázalo se, že od milířů známých ze střední Evropy se výrazně liší.

Součástí expedice byla rovněž dokumentace současného hospodaření s vodou. Porovnání dnešního využívání vodních zdrojů se zaniklými zavlažovacími systémy může přispět k pochopení toho, jak se lidé v této suché oblasti vyrovnávali s omezeným množstvím vody v minulosti.

Skalní rytiny ukryté ve vápencové rokli

Expedice přinesla také zcela nový archeologický objev. Tým vedený Lenkou Lisou zdokumentoval dosud neznámou lokalitu skalního umění v úzké vápencové rokli. Rytiny budou nyní podrobně zdokumentovány, vyhodnoceny a porovnány s dalšími lokalitami skalního umění ve Střední Asii.

Členové expedice zároveň spolupracovali na výzkumu pohřebiště vedeném Kadičou Tashbajevou z Kyrgyzské akademie věd v Biškeku. Český tým zde provedl prostorovou analýzu povrchu lokality a ze zachovaných dřevěných rakví odebral materiál určený k datování.

Více informací: archeo.kg.

Kontakt:
Lenka Lisá
Geologický ústav AV ČR
lisa@gli.cas.cz


Fotografie ke stažení:
https://app3.ssc.avcr.cz/uloziste/download.php?id=914&token=vjF6oekLFIQlGxxGifcDPcrceKL5GM71

Erozní rokle odhaluje pozůstatky po železářské výrobě.

Erozní rokle odhaluje pozůstatky po železářské výrobě.

FOTO: Lenka Lisá, GLÚ AV ČR
Pozůstatky železářské pece

Pozůstatky železářské pece

FOTO: Lenka Lisá, GLÚ AV ČR
Vesnice Ravat v sobě skrývá více než dvou tisíciletou historii společnosti.

Vesnice Ravat v sobě skrývá více než dvou tisíciletou historii společnosti.

FOTO: Lenka Lisá, GLÚ AV ČR
Zaniklé kanály jsou v krajině stále znatelné.

Zaniklé kanály jsou v krajině stále znatelné.

FOTO: Lenka Lisá, GLÚ AV ČR

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce