Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů

Rozsáhlou zaniklou zemědělskou a výrobní krajinu v jihozápadním Kyrgyzstánu zkoumala česko-kyrgyzsko-italská vědecká expedice. Jedenáctičlenný tým prozkoumal železářské pece, zmapoval rozsah železářské výroby, objevil pozůstatky milířů a sledoval několik kilometrů dlouhé zaniklé zavlažovací kanály až k místům, odkud byla do krajiny přiváděna voda. Expedice přinesla také nečekaný objev – dosud neznámou lokalitu se skalním uměním v úzké vápencové rokli.

Hlavní část výzkumu se soustředila na okolí vesnice Ravat, kde vědci dlouhodobě zkoumají pozůstatky rozsáhlé zemědělské krajiny s terasovými poli, zavlažovacími kanály a doklady zpracování železa. Cílem letošní dvoutýdenní expedice na konci srpna bylo zjistit, jak spolu jednotlivé součásti této krajiny souvisely a zda tvořily jeden fungující hospodářský systém.

„Tento výzkum je významným střípkem do mozaiky pochopení odolnosti společnosti za posledních 2 000 let,“ říká geoarcheoložka Lenka Lisá z Geologického ústavu AV ČR (GLÚ AV ČR). „Výsledky letošní expedice nám postupně umožňují rekonstruovat fungování krajiny jihozápadního Kyrgyzstánu jako propojeného systému, v němž hrály zásadní roli voda, zemědělství, dostupnost paliva i výroba železa,“ uvádí vědkyně. Následující laboratorní analýzy a datování podle ní zjistí, kdy jednotlivé části tohoto systému vznikaly a jak dlouho byly využívány.

Rozsáhlý železářský areál

Výzkum dvou železářských pecí pod vedením Atilly Vatansevera z Central Asian Research Society (CARS) dokázal, že pece nebyly využity pouze jednorázově, ale byly opravovány a opakovaně používány. Mapování železářské strusky, které vedl Josef Chajbullin Koštial z CARS, zároveň prokázalo, že železářský areál je podstatně rozsáhlejší, než se původně předpokládalo. Stopy intenzivní výroby zasahují na velkou plochu a pokračují i pod dnešní zástavbou vesnice Ravat.

„Postupně se před námi skládá obraz celé hospodářské krajiny. Máme zde terasová pole, kilometry kanálů přivádějících vodu, výrobu dřevěného uhlí i rozsáhlou výrobu železa. Teď potřebujeme především zjistit, zda všechny tyto součásti fungovaly ve stejné době a jak se celý systém v průběhu času měnil,“ zdůrazňuje Lenka Lisá z GLÚ AV ČR.

Kilometry kanálů přiváděly vodu k polím

Tým Lenky Lisé mapoval zaniklé zavlažovací kanály. Jejich několik kilometrů dlouhé trasy jsou v krajině stále patrné a vědcům se podařilo je sledovat až ke zdrojům, odkud byla voda přiváděna do systému terasových polí.

Samotná pole zkoumala skupina vedená Alešem Bajerem z Mendelovy univerzity v Brně. Vědci odebrali vzorky z valů terasových polí i ze zavlažovacích kanálů. Jejich datování by mělo naznačit, kdy jednotlivé části systému vznikaly, jak dlouho byly využívány a zda pole a zavlažovací síť fungovaly současně. Skupina Libora Petra z Masarykovy univerzity zase vyhledávala pozůstatky milířů, v nichž se vyrábělo dřevěné uhlí nezbytné pro zpracování železa. Milířiště se podařilo nejen nalézt, ale také popsat jejich podobu. Ukázalo se, že od milířů známých ze střední Evropy se výrazně liší.

Součástí expedice byla rovněž dokumentace současného hospodaření s vodou. Porovnání dnešního využívání vodních zdrojů se zaniklými zavlažovacími systémy může přispět k pochopení toho, jak se lidé v této suché oblasti vyrovnávali s omezeným množstvím vody v minulosti.

Skalní rytiny ukryté ve vápencové rokli

Expedice přinesla také zcela nový archeologický objev. Tým vedený Lenkou Lisou zdokumentoval dosud neznámou lokalitu skalního umění v úzké vápencové rokli. Rytiny budou nyní podrobně zdokumentovány, vyhodnoceny a porovnány s dalšími lokalitami skalního umění ve Střední Asii.

Členové expedice zároveň spolupracovali na výzkumu pohřebiště vedeném Kadičou Tashbajevou z Kyrgyzské akademie věd v Biškeku. Český tým zde provedl prostorovou analýzu povrchu lokality a ze zachovaných dřevěných rakví odebral materiál určený k datování.

Více informací: archeo.kg.

Kontakt:
Lenka Lisá
Geologický ústav AV ČR
lisa@gli.cas.cz

Fotografie ke stažení:
https://app3.ssc.avcr.cz/uloziste/download.php?id=914&token=vjF6oekLFIQlGxxGifcDPcrceKL5GM71

Přečtěte si také

• Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
• Bělozubka tmavá se dál šíří Českem. Vědci znovu žádají veřejnost o pomoc
• Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
• Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
• Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
• Jak může vypadat Česko v roce 2100?
• Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
• Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
• Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště