Sesuvy – podceňovaná nebezpečí

Přírodní jevy a katastrofy provázejí lidstvo od nepaměti. Povodně, sucha, zemětřesení, sopečná činnost, klimatické změny… Ačkoli u nás nejsou přírodní katastrofy tolik obvyklé jako na jiných místech planety, existují takové, které nás ohrožují, i když jejich dopady bývají většinou lokální. Patří mezi ně třeba sesuvy či skalní řícení.

Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice nově přibližuje publikace Sesuvy – podceňovaná nebezpečí, kterou v lednu 2018 vydalo Nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. Kniha je bezplatně dostupná v síti knihkupectví Academia v Praze, Brně a Ostravě v tištěné i elektronické verzi.

„Jde o další počin výzkumného programu Strategie AV21 Přírodní hrozby. V minulých dvou letech jsme zorganizovali na téma sesuvů několik mezioborových seminářů určených odborníkům, úředníkům veřejné správy a samosprávy i politikům. Měly upozornit na tuto problematiku a představit její možná řešení,“ vysvětluje koordinátor programu a ředitel Ústavu struktury a mechaniky a hornin AV ČR Josef Stemberk.


Koordinátor programu Strategie AV21 Přírodní hrozby a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk

Doplňuje, že mezioborový pohled na fenomén sesuvů je nezbytný pro navržení a uplatnění co nejlevnějších a nejúčinnějších metod ke snižování škod, které mohou tyto jevy způsobit. Prevence je přitom levnější než odstraňování důsledků havárií. Například v letech 2007–2015 vynaložila Česká republika na jejich sanaci téměř tři miliardy korun.“



Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR potvrzuje, že sesuvy v České republice nastávají opakovaně a nejsou ojedinělé, jak by se mohlo zdát. Jako příklad uvádí sesuvy pod osadou Poláky u Nechranické přehrady, které poničily rekreační chaty, nebo v obci Maršov u Uherského Brodu – v důsledku zdejšího sesuvu v šedesátých letech 20. století se část lidí odstěhovala. Jeho kolega Jan Blahůt připojuje případ z roku 2013, kdy sesuv zničil chatu pod přehradou Slapy v Třebenicích a zapříčinil smrt dvou lidí.

Jak řetězec selhání vyústil v sesuvy s miliardovou škodou, ilustruje kauza rozestavěné dálnice D8 u Prackovic z června 2013. Přestože je levý břeh Labe nad Prackovicemi a Litochovicemi v Českém středohoří historicky známý jako území náchylné k sesuvům, při projektování dálnice z Prahy do Drážďan se na jejich existenci nedbalo. Jinak by totiž šlo stavbu dálnice preventivně zajistit. Problémy se projevily již v roce 2011 menšími sesuvy v zářezu dálnice a vznikem pramenů v nedalekém okolí. Varování přírody ale nikdo nedbal a nadměrné srážky z května a června 2013 dokonaly své. Vznikl tak sesuv o objemu asi 500 tisíc metrů krychlových.

Publikace Sesuvy – podceňované nebezpečí proto čtenářům nabízí vysvětlení, jak, proč a kde nejspíše vznikají svahové pohyby a seznamuje s konkrétními historickými událostmi rovněž na příkladu Hřenska a okolí. Poukazuje na otázku péče o rizikové lokality ze sociologického hlediska – tedy z pohledu vztahu obyvatel k „jejich“ krajině a k rizikům, jež jsou s životem v takové lokalitě spojena. „Právní část knihy pro změnu umožňuje nahlédnout do legislativy v kontextu územního plánování a rozhodování, posuzování vlivů na životní prostředí a prevence a řešení škod způsobených sesuvy,“ vysvětluje Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR.

Více o programu Strategie AV21 Přírodní hrozby v prvním letošním čísle časopisu A / Věda a výzkum.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Přečtěte si také

• Díky sopkám existuje na naší planetě život, říká vulkanolog Lukáš Krmíček
• Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
• Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
• Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
• Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
• Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
• Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
• Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
• Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
• Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?