Zahlavi

Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce

25. 01. 2023

Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie, kterou publikoval časopis Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je paleontolog Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR. Na výzkumu dále spolupracovali Farid Saleh a Francesc Pérez-Peris z Univerzity v Lausanne. 

Přes své nepatrné rozměry – zhruba okolo jednoho milimetru – měla trilobití mláďata tvrdý krunýř a zachovávají se tak poměrně hojně na mnoha paleontologických nalezištích. Dodnes jsou známa u více než 180 druhů a dají se rozdělit na dva typy. Ta prvního typu se podobala dospělým trilobitům a žila na mořském dně. Mláďata druhého typu byla kulovitá nebo nafouklá a volně se vznášela v mořské vodě jako plankton.

Na samém začátku prvohor, před 520 až 495 miliony let, žila mláďata trilobitů především na mořském dně. Před 495 až 470 miliony let se ale mořské ekosystémy začaly měnit a někteří trilobiti vyvinuli planktonní larvy. Stalo se tak několikrát nezávisle na sobě, a proto byla pozdější moře bohatě oživena vznášejícími se drobnými larvami.

„Byla to doslova invaze. Během několika desítek milionů let planktonní trilobití larvy zaplnily oceány. Důvodem zřejmě bylo, že měly dostatek potravy v podobě zvýšeného množství jednobuněčných řas v mořské vodě, takzvaného fytoplanktonu. Na základě velikosti trilobitích larev předpokládáme, že většina z nich se živila právě fytoplanktonem. Trilobití larvy žijící na mořském dně však nevymizely, jen byly doplněny planktonními,“ vysvětluje autor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

Trilobití larvy jako cenný zdroj potravy
Během ordoviku, tedy před 485 až 444 miliony let, se v mořské vodě vznášelo značné množství trilobitích larev, které dosahovaly velikosti od 0,3 až po 2 milimetry. Významně proto ovlivnily tehdejší mořský život.

„Větší volně plovoucí živočichové se nedokážou živit přímo mikroskopickými planktonními řasami. Do potravního řetězce tak musíte vložit nějaký mezičlánek – drobný živočišný plankton, který žere řasy a je sežrán něčím větším. V dnešních mořích jsou to například drobní korýši nebo jejich larvy. V ordovických mořích to byly právě larvy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl.

Planktonní larvy trilobitů tak představovaly důležitou součást potravního řetězce dávných moří a sloužily jako potrava pro dospělé plovoucí členovce nebo první obratlovce.


Lukáš Laibl působí v oddělení paleobiologie a paleoekologie Geologického ústavu AV ČR. V roce 2022 získal Prémii Otto Wichterleho pro mladé nadějné vědecké pracovníky. (CC)

Článek publikovaný v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology je k dispozici zde.

Netradiční přednášku Lukáše Laibla o trilobitech můžete sledovat zde. Záznam „Vědecké zasTÁVky“ pochází z festivalu Týden Akademie věd ČR, mladý paleontolog je prvním vystupujícím.

O tématu jsme psali také v článku Život v moři prvohor, který vyšel v časopise A / Věda a výzkum 3/2020.

Tisková zpráva je k dispozici na webu Akademie věd ČR.

Text: Martina Spěváčková a Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; archiv Lukáše Laibla; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.