Půlstoletí časopisu Photosynthetica

Ústav experimentální botaniky AV ČR si 23. října 2017 připomněl 50 let od založení impaktovaného časopisu Photosythetica, který publikuje články zaměřené výhradně na studium fotosyntézy. O důležitosti studia životně důležitého procesu, který se odehrává v rostlinách a některých dalších organizmech, nelze pochybovat – vždyť fotosyntéza nás všechny živí a na Zemi jde takřka o monopolního „výrobce“ organických látek z látek anorganických.

V pražské vile Lanna se setkali bývalí šéfredaktoři, zástupci ústavu i představitelé Akademie věd ČR a domácí i zahraniční členové redakční rady. S přednáškami vystoupili současná šéfredaktorka časopisu dr. Helena Synková a zahraniční hosté Hartmut Lichtenthaler, Gyözö Garab a Alison Telfer. O výzkumu fotosyntézy v Třeboni od roku 1960 do současnosti hovořil prof. Jiří Masojídek z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Právě výzkumy třeboňského pracoviště v oblasti řas (významných producentů fotosyntézy) jsou součástí programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, který koordinuje Ústav experimentální botaniky AV ČR.


Hartmut Lichtenthaler z Německa hovořil o Zdeňku Šestákovi, který časopis Photosynthetica založil a několik desetiletí byl jeho výkonným redaktorem a později šéfredaktorem.

Připomeňme, že Photosynthetica vychází v angličtině čtyřikrát ročně v rozsahu 640 stran plus celoroční rejstříky – distributorem pro zahraničí je Springer, který jej prodává v tištěné i on-line verzi. V časopise nalezneme články o biochemii a biofyzice fotosyntetických reakcí, stavbě chloroplastů, měření fotosyntetické produkce rostlin i o vlivu stresů či globálních změn klimatu na fotosyntézu.


Zleva: Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, ředitel pracoviště Martin Vágner, šéfredaktorka časopisu Helena Synková, výkonná redaktorka Ivana Štětinová a někdejší dlouholetý člen redakční rady Hartmut Lichtenthaler z Německa.

Jak vysvětluje Ivana Štětinová z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, historie časopisu sahá do roku 1967 a u jeho zrodu stála myšlenka překlenout komunikační bariéru mezi tehdejším Východem a Západem a propojit výzkum fotosyntézy na obou stranách: „Vzhledem k politické situaci, technickým a finančním možnostem, šlo zejména o to, zpřístupnit výsledky vědců ‚vyspělejších‘ zemí i těm, kteří nemohli cestovat, dále se vzdělávat a komunikovat se ‚světem‘.“


Gyözö Garab z Maďarska zhodnotil význam časopisu ze středoevropské i celosvětové perspektivy.

Iniciátorem, zakladatelem a prvním výkonným redaktorem časopisu byl dr. Zdeněk Šesták; prvním šéfredaktorem se stal mikrobiolog prof. Ivan Málek, který tehdy zastával vysokou pozici v Československé akademii věd. Photosynthetica si záhy získala početnou obec čtenářů i autorů, což platí i do současnosti.


Setkáním ve vile Lanna provázela šéfredaktorka časopisu Helena Synková.

Od roku 2011 se články publikují nejprve jako „online-first“, aby byl jejich obsah zpřístupněn co nejdříve po přijetí, ještě před zařazením do konkrétního čísla. V roce 2014 časopis zavedl hybridní model publikování, tj. umožnil autorům publikovat článek jako Open Access.

Připravil: Jan Kolář, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Přečtěte si také

• BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
• AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
• Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
• Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
• Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
• Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
• Omezení provozu budovy AV ČR
• FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
• FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
• Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce