
Půlstoletí časopisu Photosynthetica
24. 10. 2017
Ústav experimentální botaniky AV ČR si 23. října 2017 připomněl 50 let od založení impaktovaného časopisu Photosythetica, který publikuje články zaměřené výhradně na studium fotosyntézy. O důležitosti studia životně důležitého procesu, který se odehrává v rostlinách a některých dalších organizmech, nelze pochybovat – vždyť fotosyntéza nás všechny živí a na Zemi jde takřka o monopolního „výrobce“ organických látek z látek anorganických.
V pražské vile Lanna se setkali bývalí šéfredaktoři, zástupci ústavu i představitelé Akademie věd ČR a domácí i zahraniční členové redakční rady. S přednáškami vystoupili současná šéfredaktorka časopisu dr. Helena Synková a zahraniční hosté Hartmut Lichtenthaler, Gyözö Garab a Alison Telfer. O výzkumu fotosyntézy v Třeboni od roku 1960 do současnosti hovořil prof. Jiří Masojídek z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Právě výzkumy třeboňského pracoviště v oblasti řas (významných producentů fotosyntézy) jsou součástí programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, který koordinuje Ústav experimentální botaniky AV ČR.
Hartmut Lichtenthaler z Německa hovořil o Zdeňku Šestákovi, který časopis Photosynthetica založil a několik desetiletí byl jeho výkonným redaktorem a později šéfredaktorem.
Připomeňme, že Photosynthetica vychází v angličtině čtyřikrát ročně v rozsahu 640 stran plus celoroční rejstříky – distributorem pro zahraničí je Springer, který jej prodává v tištěné i on-line verzi. V časopise nalezneme články o biochemii a biofyzice fotosyntetických reakcí, stavbě chloroplastů, měření fotosyntetické produkce rostlin i o vlivu stresů či globálních změn klimatu na fotosyntézu.
Zleva: Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, ředitel pracoviště Martin Vágner, šéfredaktorka časopisu Helena Synková, výkonná redaktorka Ivana Štětinová a někdejší dlouholetý člen redakční rady Hartmut Lichtenthaler z Německa.
Jak vysvětluje Ivana Štětinová z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, historie časopisu sahá do roku 1967 a u jeho zrodu stála myšlenka překlenout komunikační bariéru mezi tehdejším Východem a Západem a propojit výzkum fotosyntézy na obou stranách: „Vzhledem k politické situaci, technickým a finančním možnostem, šlo zejména o to, zpřístupnit výsledky vědců ‚vyspělejších‘ zemí i těm, kteří nemohli cestovat, dále se vzdělávat a komunikovat se ‚světem‘.“
Gyözö Garab z Maďarska zhodnotil význam časopisu ze středoevropské i celosvětové perspektivy.
Iniciátorem, zakladatelem a prvním výkonným redaktorem časopisu byl dr. Zdeněk Šesták; prvním šéfredaktorem se stal mikrobiolog prof. Ivan Málek, který tehdy zastával vysokou pozici v Československé akademii věd. Photosynthetica si záhy získala početnou obec čtenářů i autorů, což platí i do současnosti.
Setkáním ve vile Lanna provázela šéfredaktorka časopisu Helena Synková.
Od roku 2011 se články publikují nejprve jako „online-first“, aby byl jejich obsah zpřístupněn co nejdříve po přijetí, ještě před zařazením do konkrétního čísla. V roce 2014 časopis zavedl hybridní model publikování, tj. umožnil autorům publikovat článek jako Open Access.
Připravil: Jan Kolář, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv Ústavu experimentální botaniky AV ČR
Přečtěte si také
- BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
- AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
- Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
- Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
- Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
- Omezení provozu budovy AV ČR
- FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
- FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
- Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce