Zahlavi

Opatrně s duchem lesa a vypouštěním ohrožených rysů, varují čeští vědci

05. 10. 2021

Nedávné vypuštění 52 rysů ostrovidů do polské přírody nesplňuje mezinárodní kritéria. Upozorňují na to čeští vědci spolu s ochránci přírody. Polští zoologové vypustili ohrožené šelmy bez mezinárodní spolupráce a dostatku informací o jejich genetickém původu. Noví obyvatelé lesů mohou proto přinést více škody jak užitku.

Říká se mu duch lesa a málokdo měl to štěstí se s ním potkat. Umí se před zraky lidí dokonale skrývat. Zahlédnout rysa ostrovida je vzácné. Také proto, že jde o kriticky ohrožené zvíře. Život mu ztěžuje rozdrobení krajiny, nedostatek koridorů a přemíra silnic nebo pytláctví. Vědci a ochránci přírody se snaží vzácnou šelmu zachránit, dostat zpět do lesů.

Momentálně probíhá v Evropě několik reintrodukčních programů rysa ostrovida. Na slovinsko-chorvatsko-italském pomezí a ve Falckém lese v Německu. Poláci v rámci záchranného programu vypustili do volné přírody v Západopomořanském vojvodství 52 rysů. Způsob, jakým to udělali, vyprovokoval české odborníky k akci. 

Podle zoologů z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Mendelovy univerzity v Brně, Správy národního parku Šumava a Hnutí DUHA nedodrželi jejich polští kolegové evropská pravidla pro reintrodukce (tedy vracení rysů zpět do volné přírody). Na jejich chyby upozornili v prestižním vědeckém časopise Biodiversity and Conservation. Čeští odborníci v něm kritizují mimo jiné nedostatečnou mezinárodní koordinaci. Vypuštění rysové vyrostli v zajetí a není jasné, jak si se životem ve volné přírodě poradí. Kvůli nedostatku informací o jejich genetickém původu mohou navíc ohrozit okolní rysí populace nezdravým spojením různých genetických linií. 

Nebezpečný genetický koktejl 
Rysové vypuštění v polském Pomořansku se mohou rozptýlit až do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská. Jsou mezi nimi také jedinci, které ochranáři vyhledali mezi německými soukromými chovateli. Ti mají ve svých chovech převážně rysy sibiřského původu. „Jsou větší než rysi karpatští a mohou tedy svým menším ‚bratrancům‘ konkurovat, nebo je přímo ohrožovat,“ upozorňuje Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Jarmila Krojerová
Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (CC)

Nebezpečí číhá na nové obyvatele lesů také mezi lidmi. Rysové narození v zajetí si totiž mohou život v divočině usnadňovat lovením hospodářských zvířat. Není jasné, jak chovatelé zareagují na šelmy lovící v jejich stádech. Dva z vypuštěných rysů se podle zoologů už objevili na území Česka. Konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách. Zvířata vykazovala známky nezvykle „smělého“ chování.  

Myslivec pytlákem 
Největší evropskou kočkovitou šelmu nemají příliš v lásce ani někteří myslivci. Dlouhodobým problémem je pytláctví. V rámci anonymních dotazníků se k zastřelení rysů přiznalo deset procent dotázaných myslivců. Touží po cenné trofeji nebo věří, že jsou rysové přemnožení a je potřeba je regulovat. Přestože je jejich lov zakázán zákonem. „Tolerance rysa některými zájmovými skupinami obyvatelstva je pro jeho další ochranu zásadní,“ upozorňuje Jan Mokrý ze správy NP Šumava. Důležitá je podle něj dlouhodobá práce s veřejností, její správná informovanost a vyvracení zažitých mýtů. „Tuto práci ale může špatně provedený reintrodukční program zhatit,“ varuje zoolog. 

Dříve rys obýval prakticky všechny lesní oblasti Eurasie. Na našem území se mu dařilo přibližně do přelomu 18. a 19. století. Následně ho lidé vyhubili, stejně jako jinde v Evropě. Díky reintrodukčním programům se podařilo šelmy do lesů vrátit. Dnes jsou po starém kontinentě roztříštěny do několika izolovaných populací. Také Šumava zažila úspěšný návrat rysa ostrovida: v letech 1982–1989 bylo na české straně vypuštěno sedmnáct divokých zvířat původem ze Slovenska.  

Opatrně s duchem lesa 
Přestože se šelmu s ostřížím zrakem – myš je schopna spatřit až na vzdálenost 75 metrů - daří vracet do přírody, vyhráno není. „Početnost rysů je stále nízká. Mnoho evropských populací je vzájemně izolovaných a bez důsledné ochrany jsou z dlouhodobého hlediska v podstatě odsouzeny k zániku,“ dodává Jarmila Krojerová. Do pomoci s návratem rysů se její domovský Ústav biologie obratlovců AV ČR zapojil před několika lety.

Jarmila Krojerová je jednou z autorek článku kritizující polský přístup reintrodukce. Společně se svými kolegy volá po mezinárodní koordinaci záchrany rysa ostrovida. Jak ukazuje polský přístup, špatná reintrodukce může napáchat nezvratné škody. A plachá šelma, která umí přijít a odejít nepozorovaně a říká se jí proto duch lesa, nám už jednou málem navždy zmizela. 

O rysech jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 1/ 2021. Přečtěte si článek v listovací verzi nebo si periodikum stáhněte:

A / Věda a výzkum 1/2021
1/2021 (verze k listování)
1/2021 (verze ke stažení)

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označená (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také