
Nebezpečné sesuvy půdy
31. 10. 2017
Strmé svahy vesničky Rampac Grande nedaleko nejvyšší peruánské hory Huascarán postihly v roce 2009 katastrofické sesuvy. S pomocí přicházejí díky finančnímu příspěvku zahraniční rozvojové spolupráce ČR vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, kteří obyvatelům pomáhají hledat bezpečné lokality k rozvoji vesnice a zároveň upozorňují na místa, jimž by se měli vyhnout.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR ve spolupráci s Národním institutem pro výzkum ledovců a horských ekosystémů (El Instituto Nacional de Investigación en Glaciares y Ecosistemas de Montaña – INAIGEM) zkoumaly v posledních dvou letech nebezpečí, které pro obyvatele malé obce Rampac Grande (pohoří Cordillera Negra, region Ancash, Peru) představují sesuvy půdy.
Čeští vědci v čele s dr. Janem Klimešem nejsou v andských velehorách žádnými nováčky. Své zkušenosti v oblasti přírodních hrozeb uplatnili již před několika lety. Tehdy hodnotili nebezpečí sesuvů a povodní z ledovcových jezer v Cordillera Blanca – tropickém pohoří s největším pokrytím ledovci na světě.
Tentokrát bylo cílem zjistit bezpečné oblasti, které místní komunita může využít k rozvoji a zároveň upozornit na nebezpečná místa, jimž by se měli místní obyvatelé vyhýbat. Nutno dodat, že obyvatelé obce Rampac Grande byly po katastrofickém sesuvu z roku 2009, který si vyžádal oběti na životech, vůči cizincům a geologickému průzkumu v okolí jejich obce nedůvěřiví.
Vybudovat si důvěru místních komunit v horských oblastech Peru je stále složité. V případě Rampac Grande se ale podařilo změnit její postoj, který byl z počátku odmítavý až agresivní, a podařilo se její členy zapojit do výzkumu. S jejich pomocí tak vznikají mapy, které odpovídají na problémy a otázky místních obyvatel. S vědci aktivně spolupracují, a dokonce se o vybudovanou infrastrukturu starají.
Vytvořené mapy, které vznikají s pomocí nových metod hodnocení satelitních snímků, definují pro každou domácnost v závislosti na jejím umístění v deformovaném svahu míru závažnosti situace, doporučují opatření k rychlé reakci v rizikových obdobích či aktivitách a pro provinční vládu představují důležitý podklad k územnímu plánování.
Z prostředků malého lokálního rozvojového projektu byl pořízen přesný měřicí přístroj extenzometr, vznikly kontrolní body a kovovými cedulemi v terénu byly označeny bezpečné zóny a evakuační cesty.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR
Přečtěte si také
- Vulkanická činnost v Česku. Nehrozí u nás výbuch sopky?
- AUDIO: Proměny české krajiny a výzvy pandemie covidu-19
- Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří planety Země
- AUDIO: Skřítci a elfové v oblacích aneb co nevíme o blescích
- Schránky trilobitů prozrazují tajemství ordovických moří
- Role vědy roste, ale hrozí i její zneužití, varuje Václav Cílek
- Na procházce do nitra vyhaslé sopky s geofyzikem Milanem Brožem
- Chci porozumět mikrootřesům Země, říká geofyzik oceněný grantem ERC
- Město plné nástrah: jak funguje taktický urbanismus
- Posledních 30 let patří k povodňově nejaktivnějším, zjistili vědci