Mladí vědci z celého světa bodují v Akademii

Nové poznatky o chemických a fyzikálních vlastnostech polymerů včetně organických, anorganických, hybridních i kompozitních materiálů i jejich možné využití představili postdoktorandi a další mladí vědci na jubilejním, 10. workshopu CAREER IN POLYMERS v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Mladí badatelé na začátku profesionální dráhy získávají výjimečnou příležitost setkat se s mladými kolegy i renomovanými vědci, diskutovat s nimi jak o nových směrech a trendech současné polymerní vědy obecně, tak o svých vlastních výzkumech a získat tolik potřebnou zpětnou vazbu.

Workshop zároveň umožnil 10 mladým vědcům z Brazílie, Indie, Nepálu, Polska, Ruska a Ukrajiny ukázat, jak využili svého desetiměsíčního studijního pobytu v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Tito absolventi univerzit nebo studenti doktorských programů přijeli do Prahy v rámci už 22. ročníku postgraduálního kurzu polymerních věd UNESCO/IUPAC Postgraduate Course in Polymer Science, aby pod vedením zkušených školitelů získali nové profesionální dovednosti v nejrůznějších oblastech výzkumu a přípravy polymerů s důrazem na materiály budoucnosti. (Pod zkratkou IUPAC se skrývá Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii.)


Kahynna Cavalcante Loureiroz z Brazílie

Podle vedoucího oddělení biolékařských polymerů dr. Tomáše Etrycha jsou účastníci kurzu pečlivě vybíráni, takže i když v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR často začínají pracovat v trochu jiném oboru než dřív, rychle se učí a ke konci kurzu už pracují relativně samostatně na vědeckých úkolech: „Je to vynikající možnost, jak najít budoucí studenty postgraduálního studia a vybrat si mezi nimi velmi dobré potenciální pracovníky. V ústavu máme i vedoucí oddělení, kteří původně z kurzů UNESCO/IUPAC vzešli.“ Sám má se studenty kurzu UNESCO/IUPAC letité zkušenosti a témata jeho oddělení patří mezi studenty k nejoblíbenějším.

Nanogely pro cílenou dopravu léčiv
Například Gabriela Szpunarová z Polska se v oddělení biolékařských polymerů zabývala syntézou nových systémů označovaných někdy v odborné literatuře jako nanogely. „Každý asi víme, jak vypadá gel, ale v tomto případě jsou jeho částečky nesmírně maličké, v rozpětí 80–150 nanometrů. Věříme, že by mohly být dalšími modelovými nosiči léčiv, které by se dokázaly nějakým způsobem dostávat do nádorové tkáně nebo zánětlivé tkáně, tam se cíleně rozpadat, uvolňovat při tom léčiva atakdále.,“ vysvětluje Tomáš Etrych. Gabriela Szpunarová se svého úkolu připravovat maličké gelové částečky, charakterizovat je a případně je použít pro biologické testování, zhostila na výbornou, jak ukázal i její příspěvek na workshopu CAREER IN POLYMERS.

Nadmolekulární polymerní systémy pro chemoterapii a imunoterapii
Podobně úspěšně si vedla už loni v kurzu pod záštitou UNESCO/IUPAC Marina Tavares – v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR zůstala jako Ph.D. studentka a nyní už pracuje na disertaci. „Jednou částí její činnosti je příprava nadmolekulárních polymerních systémů, které by byly vhodné pro současnou chemoterapii a imunoterapii – začíná se mluvit dokonce o imunoonkoterapii,“ objasňuje Tomáš Etrych, na jehož oddělení studentka působí.

Vědci se podle jeho slov snaží najít systém, který by fungoval jako chemoterapeutikum a zároveň látky, jež by fungovaly jako podpora imunitního systému. „V rámci léčby nádorů bychom přímo do nádoru dopravovali nejen aktivní léčiva, která mají ničit nádorové buňky, ale navíc ještě látky, jež by dokázaly zesílit imunitní odpověď organismu proti nádoru nebo ji nějakým způsobem upravit, stimulovat a podobně.“


Lekha Nath Khatiwada z Nepálu s ředitelem Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiřím Kotkem

Jde vlastně o dvojitý zásah vůči nádorům. Kromě tohoto tématu Marina Tavares spolupracuje i na hledání správných směrujících chemických skupin, které by dokázaly vyhledávat nádorové buňky. „S kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR se snažíme najít například určité sacharidové jednotky, které by dokázaly velmi účinně rakovinnou buňku najít, laicky řečeno se na ni nalepit a tímto způsobem přímo k ní dopravit naše polymerní systémy,“ líčí Tomáš Etrych.

Úspěchy absolventů kurzu polymerních věd
Výsledky výzkumů v oblasti polymerních povrchů z funkčních prekurzorů, jejichž cílem je dosáhnout vysoce pevných nátěrů, představil na workshopu CAREER IN POLYMERS také Lekha Nath Khatiwada z Nepálu: „Byla to velmi přínosná zkušenost a poznatky, které jsem získal, chci předat kolegům na univerzitě v Nepálu a v laboratoři nepálské vlády, kde pracuji.“

O nových poznatcích v oblasti biolékařských a bioaktivních polymerů informoval jeho kolega Tomasz Urbaniak z Polska, který se v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR začal zabývat pro něho novým tématem – uvolňováním proteinů z tenkých vrstev pro lepší regeneraci tkání. Musel si tudíž osvojit i nové metody: „Opravdu mě překvapilo, jak byli všichni nápomocní – vůbec jsem nečekal, že nejen získám takové množství teoretických znalostí, ale že si také mohu prakticky vyzkoušet tolik metod a provést tolik experimentů – od chemie přes fyziku až po biologii.“

Podobně hovoří Kahynna Cavalcante Loureiroz Brazílie, která se v průběhu kurzu UNESCO/IUPAC Postgraduate Course in Polymer Science zaměřila na biokompatibilní a biologicky rozložitelné polymerní nanočástice pro uvolňování léčiv v organismu: „Jsem spokojená se získanými výsledky i s tím, že výsledky mé práce se využijí v průmyslu a najdou další praktické aplikace.“ Podobně pochvalně se vyjadřoval i její krajan Lindomar Calumby Albuquerque, který se zaměřil na funkční biologicky rozložitelné nanočástice využitelné v biologii.

Velký zájem vyvolalo i vystoupení Konstantina Milankina z Ruska, který se věnoval vodivým polymerním hydrogelům, nebo Anastasiie Shatan z Ukrajiny – její zájem se soustředil na konstrukci, syntézu a antibakteriální účinky speciálních magnetických nanočástic. Zajímavých výsledků dosáhla i Polka Magdalena Gadekv oblasti „chytrých“ polymerních nanokompozitů.

Kurzy polymerní vědy pořádané pod patronací UNESCO a IUPAC v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR už za minulých více než 20 let absolvovalo téměř 200 účastníků z více než dvou desítek zemí světa včetně Alžírska, Brazílie, Bulharska, Kamerunu, Číny, Jihoafrické republiky, Chorvatska, Egypta, Maďarska, Indie, Íránu, Kazachstánu, Makedonie, Mexika, Nepálu, Polska, Rumunska, Ruska, Srbska, Ukrajiny, Uruguaye, Uzbekistánu a Vietnamu. O jeho úspěšnosti výmluvně vypovídá na 500 odborných článků v mezinárodních časopisech, více než 10 tisíc citací, mnoho příspěvků na konferencích, a dokonce i jeden patent.

CAREER IN POLYMERS
Workshop, v jehož rámci účastníci kurzu mohli prezentovat letošní úspěchy, je jednou z doprovodných akcí mezinárodní konference věnované makromolekulární vědě PRAGUE MEETINGS ON MACROMOLECULES (PMM) konající se už několik desítek let pod záštitou Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC).

Související příspěvky:

Polymerní věda pro začínající badatele z celého světa

Polymerní vědy pro začínající badatele

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ
Foto: Marcela Havelková, Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Přečtěte si také

• S Tomášem Etrychem o polymerech, které umí chirurgům zobrazit zhoubný nádor
• V nanosvětě je zlato modré i rudé, říká Vladimíra Petráková
• Tajemství termitů: dlouhověkost a po miliony let fungující řád
• Plasty by se mohly vyrábět z oxidu uhličitého získaného z atmosféry, říká chemik
• Čeští vědci spolupracují na vývoji ekologických a levných solárních článků
• Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce
• Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
• Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
• Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
• Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal