Mimořádně jasný bolid podrobně zaznamenaly přístroje v Česku

Brzy ráno v neděli 5. ledna 2020 krátce osvětlil krajinu nezvykle jasný bolid. Takové bolidy jsou velmi vzácné a jejich četnost nad středoevropským územím nebývá větší než jednou za několik let. Co tento úkaz způsobilo?

Bolid zaznamenaly přístroje Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Leží především na území České republiky (14 z nich), tři jsou také na Slovensku, a po jednom má Rakousko a Německo. Jelikož bolid letěl severně od naší republiky a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, existují optické záznamy celkem z osmi stanic na území ČR a ze stanice v Rakousku a Slovensku.

Kam dopadly úlomky?

Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic z České republiky, které byly k bolidu nejblíže a použily se pro veškeré výpočty. Díky těmto záznamům mohli vědci velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu tohoto meziplanetárního tělesa, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. Dokázali také předpovědět, kam mohly dopadnout jeho úlomky, které přečkaly průlet atmosférou.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch. Poloha výrazného zjasnění bolidu je vyznačena kolečkem poblíž konce

Tento bolid dobře fotograficky zachytily automatické digitální celooblohové bolidové kamery na  stanicích Ondřejov, Kocelovice, Kuchařovice, Svratouch, Churáňov, Přimda, Veselí nad Moravou a částečně i Červená hora, kde bohužel větší část bolidu zakryly mraky. Kromě toho jsou i snímky ze vzdálenější stanice Martinsberg v Rakousku a Rimavská Sobota na Slovensku.

Digitální automatická bolidová kamera umístěná na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích nedaleko Blatné zaznamenala celou světelnou dráhu bolidu. Bolid zde letěl relativně nízko nad severním až severovýchodním obzorem, začal slabě svítit v souhvězdí Kefea a po letu dlouhém téměř 9 sekund pohasl v souhvězdí Labutě. Jedná se o výřez z celooblohového snímku, přerušování světelné stopy je způsobeno elektronickým sektorem, který slouží k určení rychlosti bolidu v atmosféře. Kromě fotografických snímků josu z některých stanic i vlastní videozáznamy.

Jasnější než Měsíc v úplňku
Přesně ve 4 hodiny 1 minutu a 59 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry větší úlomek meziplanetární hmoty, tzv. meteoroid, o hmotnosti několik set kilogramů. Protože se jednalo o poměrně velké a také docela soudržné těleso, které vstoupilo do atmosféry pod relativně  malým úhlem, který byl v průměru 27 stupňů a i s menší vstupní rychlostí, která byla necelých 17 km/s, tak tento jev trval bezmála 9 sekund a meteoroid přitom uletěl světelnou dráhu, která byla 155 km dlouhá. To spolu s jeho velkou jasností byl také hlavní důvod, proč upoutal pozornost tak velkého počtu náhodných pozorovatelů. Tato světelná dráha bolidu začala ve výšce 97 km severně poblíž německého města Cottbus a pokračovala do Polska, kde bolid nedaleko severně od města Glogow explodoval a brzy nato i pohasl ve výšce necelých 26 km nad zemí.  V nejjasnější fázi letu bolid dosáhl absolutní jasnosti -17 magnitudy, což znamená, že jeho jasnost 100krát převýšila jasnost Měsíce v úplňku.

V okamžiku, kdy těleso explodovalo, se uvolnilo velké množství jeho hmoty. Ta byla zčásti vyzářena, což způsobilo pozorované velké zjasnění bolidu, a z části v podobě malých, řádově gramových meteoritů mohla ve velkém počtu dopadnout na zemský povrch. Jen nepatrný zlomek původní hmoty přečkal tento dramatický rozpad tělesa a pokračoval ještě několik kilometrů, než úplně pohasl. Podle výpočtů může mít tento největší meteorit hmotnost kolem půl kilogramu a jednotky menších úlomků řádově deseti až stogramových se mohou nalézat ještě mezi oblastí malých gramových meteoritů a hlavním kusem. Pádová oblast leží na území Polska jihovýchodně od města Glogow. Ale není vyloučen nález meteoritů ani mimo ni.

Hledání meteoritů

Hledání meteoritů začalo minulý týden,  ale bylo dosud neúspěšné. Bohužel jen velmi malá část pádové oblasti je dobře systematicky prozkoumatelná. To spolu s malými meteority a značnou velikostí  pádové oblasti výrazně snižuje pravděpodobnost, že se podaří nějaký meteorit z tohoto pádu nalézt.

Schematické znázornění pádové oblasti bolidu. Malé, řádově gramové meteority by měly být v jižní části (ohraničeno hnědě), hlavní kus by měl ležet v severovýchodní části vyznačené oblasti (ohraničeno žlutě)

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze jen velmi málo skloněné k ekliptice, tedy rovině dráhy Země kolem Slunce. V přísluní se pohyboval mezi drahami Země a Venuše, nejdále od Slunce se dostal prakticky do středu pásu planetek, tedy do oblasti ležící mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jeden jeho oběh kolem Slunce mu trval necelé 3 roky. Jednalo se o malý úlomek asteroidu pocházející ze střední části hlavního pásu planetek.

Na titulním snímku výřez z celooblohového snímku bolidu pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici ČHMÚ v Kocelovicích. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře

Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Titulní foto: Astronomický ústav AV ČR
1. foto: Google/Astronomický ústav AV ČR
2. foto: Google/Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
• Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
• Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
• Budoucnost energetiky: malé modulární reaktory jako zdroj čistší energie
• V Česku ve vědě zůstává ohromné množství srdcařů, říká Helena Reichlová