Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily

U horských goril, známého symbolu úspěšné ochrany přírody, byl nově popsán závažný zdravotní problém. Mezinárodní tým vědců zjistil, že za závažnými případy zánětů žaludku, včetně úhynů, stojí změny v parazitárních společenstvech, konkrétně výrazný nárůst hlístice rodu Hyostrongylus, běžně známé z domácích prasat. Výsledky publikované v Journal of Applied Ecology zdůrazňují význam dlouhodobého monitoringu pro ochranu tohoto ikonického druhu.

Ochrana horských goril představuje jeden z největších úspěchů ochrany přírody, neboť se podařilo zvrátit dlouhodobý pokles jejich početnosti a dosáhnout stabilního růstu populace ve volné přírodě. Nový výzkum však ukazuje, že zotavení populace přináší i nová zdravotní rizika. Vědci zjistili, že za závažnými případy zánětů žaludku (gastritid), vedoucími někdy i k úhynům, stojí změny v parazitárních společenstvech, zejména nárůst hlístice Hyostrongylus běžné u hospodářských zvířat.

Studie analyzující parazity u téměř dvou třetin populace horských goril probíhala v roce 2018 v pohoří Virunga na pomezí Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Studie kombinovala klasickou parazitologii, genetické sekvenování a prostorové analýzy. „Naše výsledky ukazují, že výskyt onemocnění není rovnoměrný. Nejvíce případů závažných gastritid se objevuje ve vysokohorských oblastech mezi sopkami Karisimbi a Bisoke, kde se problematická hlístice rodu Hyostrongylus vyskytuje v nejvyšších intenzitách infekcí,“ vysvětluje Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

„Nejde o to, že bychom objevili zcela nové parazity. Problémem jsou změny ve složení a početnosti parazitárních společenstev, která byla v populaci horských goril přítomna dlouhodobě, ale v současnosti se některé druhy stávají dominantními a klinicky významnými. Podobné procesy dobře známe z chovů hospodářských zvířat, kde kombinace vysoké hustoty jedinců, prostorového omezení a změn prostředí často vede k přemnožení dříve nenápadných parazitů a k rozvoji onemocnění,“ vysvětluje Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

U horských goril dnes pozorujeme obdobný mechanismus, tentokrát však v kontextu ochrany přírody. Historicky byly virunžské gorily, zejména na rwandské straně pohoří, v důsledku úbytku přirozeného prostředí spojeného s rozšiřováním zemědělství vytlačeny z nižších poloh do vyšších nadmořských výšek, kde panují chladnější a vlhčí podmínky. Právě teplota a množství srážek podle výzkumu zásadně ovlivňují složení parazitárních společenstev. V kombinaci s velmi nízkou genetickou diverzitou horských goril, která je důsledkem historického populačního úzkého hrdla (tzn. chvíle, kdy populaci postihne drastický propad a budoucí generace pak pocházejí jen z několika málo přeživších), mohou tyto faktory zvyšovat jejich náchylnost k rozvoji parazitárně podmíněných onemocnění.

Zvláštní pozornost si podle vědců zaslouží také možná role hospodářských zvířat. Hlístice rodu Hyostrongylus jsou typickými parazity prasat a v okolí hranic národních parků se chovaný dobytek a prasata běžně vyskytují. Pole obklopující národní park jsou rovněž hnojena organickými hnojivy živočišného původu, která mohou představovat zdroj parazitárních infekcí v okolí přirozeného prostředí goril. Gorily navíc příležitostně vstupují na zemědělská pole, což může vytvářet prostor pro nepřímý přenos parazitů mezi volně žijícími a domácími druhy.

Doporučení pro ochranu goril

Autoři studie upozorňují, že nárůst početnosti populace horských goril v důsledku intenzivní ochrany s sebou přináší nové výzvy, které nebyly ještě v nedávné minulosti relevantní. Rostoucí počet jedinců v prostorově omezeném a environmentálně heterogenním prostředí může ovlivňovat dynamiku infekčních onemocnění, včetně parazitárních infekcí.

Studie proto zdůrazňuje význam dlouhodobého a systematického sledování zdravotního stavu goril. Efektivní monitoring kombinuje moderní diagnostiku patogenů s rutinním zdravotním monitoringem habituovaných goril, který je ve Virunze prováděn terénními veterináři z organizace Gorilla Doctors, kteří se studie účastnili a studii iniciovali. Zvláštní pozornost by měla být věnována také patogenům hospodářských zvířat v okolí národních parků, která mohou fungovat jako potenciální rezervoáry parazitů sdílených s volně žijícími druhy.

„Ochrana horských goril patří k nejúspěšnějším příkladům ochrany ohrožených druhů, zároveň ale ukazuje, že u malých a prostorově omezených populací mohou nové ekologické podmínky vést i ke vzniku zdravotních problémů,“ říká Klára Petrželková.

„Naše výsledky upozorňují, že paraziti běžní u hospodářských zvířat mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící populace, zejména v oblastech silně ovlivněných lidskou činností. Podobné mechanismy se proto netýkají jen goril, ale mohou ohrožovat i další malé a izolované populace chráněných druhů,“ dodává Barbora Pafčo.

Odkaz na publikaci: https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1365-2664.70258

Více informací:

Barbora Pafčo & Klára J. Petrželková
Výzkumná skupina ekologie symbiontů primátů
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
pafco@ivb.cz; petrzelkova@ivb.cz

Přečtěte si také

• Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
• Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
• Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
• Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
• Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
• Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
• „Bílý“ buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy
• Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace
• Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum
• Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA, velký problém