
Jak propojit vědu a bezpečnost? O tom byl pilotní seminář Akademie věd
11. 05. 2018
O bezpečnosti výzkumu, optických biosenzorech a možnostech spolupráce akademiků a odborníků na bezpečnost se 10. května diskutovalo v Akademii věd.
Úvodní slovo měl místopředseda Akademie věd pro I. vědní oblast Jan Řídký, kterého vystřídal ředitel Odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra ČR Petr Novák.
„Rychlý rozvoj vědy vede ke vzniku nových materiálů, chemických sloučenin, technologií a informatiky. To vše se promítá do života společnosti a kromě pozitiv přináší i nová nebezpečí. Další hrozby plynou i ze samotného vývoje společnosti doma i v zahraničí. Státní správa se snaží těmto hrozbám čelit, a v tom jí může opět pomáhat věda v mnoha svých oborech od chemie a informatiky až po sociologii. Seminář posloužil k tomu, aby Akademie věd lépe poznala potřeby státní správy a aby se naopak pracovníci několika ministerstev seznámili s možnostmi, které spolupráce s různými akademickými ústavy nabízí," řekl místopředseda AV ČR Jan Řídký.

Na diskuzním setkání se potkali vědci se zástupci ministerstev vnitra, spravedlnosti a zdravotnicví
„Šlo v podstatě o pilotní akci, kde se sešla akademická sféra i ta uživatelská,“ uvedl moderátor akce Luboš Fendrych z Odboru bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra.
Jednalo se také o současných a plánovaných aktivitách v oblasti podpory bezpečnostního výzkumu, které představil další zástupce ministerstva Jan Vykoukal. Mezi účastníky byl i plukovník Pavel Osvald z Policejního prezidia ČR, Jaroslava Hejdová z Ministerstva zdravotnictví a Lukáš Dirga z Ministerstva spravedlnosti. Výzkum zaměřený na optické biosenzory, které představují moderní technologii pro detekci chemických a biologických látek, pak popsal ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd Jiří Homola.
„Na rozdíl od konvenčních laboratorních metod umožňují biosenzory detekovat nízké koncentrace chemických a biologických látek přímo v místě jejich výskytu, a tudíž poskytují důležité informace velmi rychle," uvedl ředitel Jiří Homola. Podle něj se proto biosenzory mohou uplatnit při řešení širokého spektra bezpečnostních problémů v oblastech, jako jsou ochrana proti bioterorismu, konkrétně detekce patogenních bakterií a toxinů, havárie průmyslových objektů (monitorování znečištění životního prostředí) nebo epidemiologické hrozby (stanovení diagnózy a monitorování léčby).

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Odborem bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
- Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
- Jaké jsou výzvy projektového řízení? Společný postup nabízí platforma JAKNAJAK
- Věda fotogenická zve do akce, startuje soutěž pro zaměstnance Akademie věd
- AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
- Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
- Ve Strategii AV21 posuneme znalosti o infekčních nemocech, říká Iva Pichová
- Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
- Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
- AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy