GOLEM slaví výročí

První český tokamak GOLEM, který vychovává budoucí odborníky pro tokamaky COMPASS a ITER, oslavil kulaté výročí své reinstalace z Akademie věd ČR do univerzitního prostředí.

Jelikož lze GOLEMA ovládat na dálku, mohou pražský tokamak, který mnoho let sloužil v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, používat k výzkumům studenti z celého světa – a dokonce k tomu nepotřebují ani bájný šém, postačí chytrý mobilní telefon.



Tokamak GOLEM, původně označovaný jen TM-1, má dlouhý rodokmen. Zhotoven byl na konci padesátých let minulého století v Ústavu atomové energie I. V. Kurčatova v Moskvě. Šlo tehdy o vůbec první funkční experimentální zařízení určené primárně pro výzkum ohřevu plazmatu pomocí magnetické komprese v nádobách typu tokamak. Později, až do roku 1974, se na něm testoval mikrovlnný ohřev plazmatu. Ústav fyziky plazmatu AV ČR jej převzal na základě smlouvy o spolupráci a dělbě práce v oblasti vysokofrekvenčního ohřevu plazmatu uzavřené mezi ústavy v roce 1974. Pokřtěn byl jako TM-1-MH (MH značí Microwave Heating).

Tokamak byl instalován v hale Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a do provozu uveden v září 1977. Po rekonstrukci v roce 1985 byl opět přejmenován – tentokrát CASTOR (Czech Academy of Sciences TORus) a vědci na něm získali mnoho významných výsledků. V roce 2007 tokamak převzala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze a během roku 2008 se pod novým jménem GOLEM uváděl do provozu. Od roku 2009 slouží tento v podstatě nejstarší funkční tokamak na světě studentům jako výukové a experimentální zařízení v oblasti termojaderné fúze. Studenti jej využívají pro práci na bakalářských a magisterských prací.

Pomocí moderních informačních a řídicích technologií se podařilo tokamak GOLEM repasovat do podoby zařízení, které lze ovládat přes webové rozhraní. Tato unikátní možnost provádět experimenty vzdáleně z mobilního telefonu či počítače otevírá dveře zájemcům o termojadernou fúzi prakticky z celého světa.

Na tokamaku GOLEM se dále uskutečňuje mnoho typů praktických cvičení, workshopů a letních či zimních škol fyziky plazmatu na objednávku evropských i světových univerzit a výzkumných ústavů. Vedle toho se badatelé a starší studenti věnují také problematice aplikací vysokoteplotních supravodičů v reálném tokamakovém provozu či zkoumání doby udržení radiofrekvenčního plazmatu vybuzeného elektromagnetickou vlnou v magnetickém poli a mapují poloidální asymetrie toku plazmatu měřeného polem Machových sond.

Unikátní konfigurace silových cívek a železného jádra tokamaku GOLEM se využívá pro vývoj a testování 3D modelu ferromagnetika za účelem charakterizace změny rozložení vnějšího magnetického pole v blízkosti nenasycených (nebo částečně nasycených) ferromagnetických materiálů. Tyto zkušenosti mohou následně uplatnit například na tokamaku COMPASS, který v současnosti provozuje Ústav fyziky plazmatu AV ČR, nebo i na budoucím největším světovém tokamaku ITER, jenž se staví ve Francii.

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Lucie Krůsová, Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Foto: Lucie Krůsová, Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Přečtěte si také

• Když se dá země pod nohama do pohybu
• Áčko: O odpadech, hledání trilobitů a orchidejí i výročí Bílé hory
• Obraz Komenského a paměť. Začíná nová výstava Akademie věd ČR
• Letní vědecký kemp aneb Když se učitelé učí, jak poutavěji učit
• Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
• Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách
• Pedagogové se mohou hlásit na Letní vědecký kemp Akademie věd ČR
• Jak by Masaryk používal sociální sítě? Napoví výstava v budově Akademie věd
• Budova Akademie věd ČR na Národní třídě se opět otevírá
• Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti