Zahlavi

Navazují na tradici, podporují inovativní myšlenky a pomáhají v boji s covidem-19

23. 09. 2020

Hovoříme-li o Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, nelze vynechat jméno významného českého chemika Antonína Holého. Právě díky nadstandardním příjmům plynoucím z licencí na léky, které pomáhají pacientům s HIV, může pracoviště štědře podporovat inovativní nápady, mladé vědce a špičkovou vědu a výzkum. Pracoviště, jež se v současné době intenzivně zapojuje do boje s pandemií covidu-19, navštívila ve středu 16. září 2020 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Dalším bodem na programu návštěv pracovišť Akademie věd ČR byl Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v pražských Dejvicích. Na snímku zleva: zástupce ředitele pro strategický rozvoj Martin Fusek, členové Akademické rady Lenka Vostrá a Zdeněk Havlas, předsedkyně Eva Zažímalová, ředitel pracoviště Zdeněk Hostomský a členka Akademické rady Markéta Pravdová.

Dalším bodem na programu návštěv pracovišť Akademie věd ČR byl Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v pražských Dejvicích. Na snímku zleva: zástupce ředitele pro strategický rozvoj Martin Fusek, členové Akademické rady Lenka Vostrá a Zdeněk Havlas, předsedkyně Eva Zažímalová, ředitel pracoviště Zdeněk Hostomský a členka Akademické rady Markéta Pravdová.

Skupinku vedenou předsedkyní Evou Zažímalovou přivítal ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský.

Skupinku vedenou předsedkyní Evou Zažímalovou přivítal ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský.

Prezentace a jednání probíhala v „historické“ budově. Celý areál však v letech 2010 až 2017 prošel rozsáhlou modernizací a rekonstrukcí, jejímž vrcholem se stala výstavba nové budovy pro laboratoře organické chemie. Přezdívá se jí „Květák“ a nabízí krásný výhled i příjemné posezení na čerstvém vzduchu.

Prezentace a jednání probíhala v „historické“ budově. Celý areál však v letech 2010 až 2017 prošel rozsáhlou modernizací a rekonstrukcí, jejímž vrcholem se stala výstavba nové budovy pro laboratoře organické chemie. Přezdívá se jí „Květák“ a nabízí krásný výhled i příjemné posezení na čerstvém vzduchu.

Ředitel Zdeněk Hostomský upozornil i na některé problémy, se kterými se ústav potýká. „Silnou brzdou vědeckého rozvoje je proces realizace veřejných zakázek,“ uvedl ve své prezentaci. Právní a byrokratické překážky plynoucí ze statusu veřejné výzkumné instituce a zákona o veřejných zakázkách výzkum značně zpomalují (i v řádu let).

Ředitel Zdeněk Hostomský upozornil i na některé problémy, se kterými se ústav potýká. „Silnou brzdou vědeckého rozvoje je proces realizace veřejných zakázek,“ uvedl ve své prezentaci. Právní a byrokratické překážky plynoucí ze statusu veřejné výzkumné instituce a zákona o veřejných zakázkách výzkum značně zpomalují (i v řádu let).

Vedení ústavu plánuje v nejbližších letech započít výstavbu zařízení CryoEM pro kryo-elektronovou mikroskopii, které vznikne v podzemních prostorách dejvického areálu. Momentálně se řeší například problematika vibrací z okolní dopravy.

Vedení ústavu plánuje v nejbližších letech započít výstavbu zařízení CryoEM pro kryo-elektronovou mikroskopii, které vznikne v podzemních prostorách dejvického areálu. Momentálně se řeší například problematika vibrací z okolní dopravy.

Busta chemika Antonína Holého, objevitele nových antivirotik, na jedné z četných chodeb dejvického pracoviště. Antonín Holý se řadí k nejvýznamnějším českým vědcům 20. století. Léky, u jejichž zrodu stál, pomáhají milionům lidí s HIV či hepatitidou typu B po celém světě.

Busta chemika Antonína Holého, objevitele nových antivirotik, na jedné z četných chodeb dejvického pracoviště. Antonín Holý se řadí k nejvýznamnějším českým vědcům 20. století. Léky, u jejichž zrodu stál, pomáhají milionům lidí s HIV či hepatitidou typu B po celém světě.

„Chceme využít současné finanční prostředky i potenciál ústavu ke stimulaci rozvoje vědeckého prostředí,“ zaznělo při prezentaci. Pracoviště proto štědře podporuje slibné osobnosti a nápady, mladé talenty i další oblasti s vědou související (například popularizační aktivity). Na snímku tréninková laboratoř, kterou využívají například pedagogové, studenti, účastníci vzdělávacích kurzů nebo stážisté.

„Chceme využít současné finanční prostředky i potenciál ústavu ke stimulaci rozvoje vědeckého prostředí,“ zaznělo při prezentaci. Pracoviště proto štědře podporuje slibné osobnosti a nápady, mladé talenty i další oblasti s vědou související (například popularizační aktivity). Na snímku tréninková laboratoř, kterou využívají například pedagogové, studenti, účastníci vzdělávacích kurzů nebo stážisté.

Na prezentaci se hovořilo o zapojení ústavu do boje s pandemií covidu-19. Jako první se slova ujal Radim Nencka, který představil práci několika týmů zapojených do výzkumů viru SARS-CoV-2. Mimo jiné uvedl, že se v nejbližší době připravuje testování na modelových organismech.

Na prezentaci se hovořilo o zapojení ústavu do boje s pandemií covidu-19. Jako první se slova ujal Radim Nencka, který představil práci několika týmů zapojených do výzkumů viru SARS-CoV-2. Mimo jiné uvedl, že se v nejbližší době připravuje testování na modelových organismech.

Na výzkumu možné léčby nemoci covid-19 odborníci intenzivně spolupracují se zahraničními partnery, například se společnostmi Gilead Sciences či Takeda. Na snímku hovoří Radim Nencka, vedoucí skupiny design léčiv a medicinální chemie.

Na výzkumu možné léčby nemoci covid-19 odborníci intenzivně spolupracují se zahraničními partnery, například se společnostmi Gilead Sciences či Takeda. Na snímku hovoří Radim Nencka, vedoucí skupiny design léčiv a medicinální chemie.

Po Radimu Nenckovi hovořil Jan Weber, vedoucí laboratoře virologie, který představil spolupráci se skupinami Jana Konvalinky, Michaela Mareše a Kvida Stříšovského zaměřenou na vlastnosti a fungování viru SARS-CoV-2 a jeho potenciální slabá místa zajímavá pro vývoj nových terapeutik, stejně jako na testování látek vyvinutých na ÚOCHB v minulosti.

Po Radimu Nenckovi hovořil Jan Weber, vedoucí laboratoře virologie, který představil spolupráci se skupinami Jana Konvalinky, Michaela Mareše a Kvida Stříšovského zaměřenou na vlastnosti a fungování viru SARS-CoV-2 a jeho potenciální slabá místa zajímavá pro vývoj nových terapeutik, stejně jako na testování látek vyvinutých na ÚOCHB v minulosti.

V závěru setkání vystoupil Václav Navrátil ze společnosti DIANA Biotechnologies, jež je spin-offem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společnost DIANA ve spolupráci s ústavem vyvinula vysoce citlivé testy na covid-19, které již dodává do největších testovacích center, či ultracitlivé testy ze slin, jejichž validaci nyní dokončuje. Kromě toho DIANA brzy uvede na trh přesnou diagnostiku dalších respiračních virů včetně chřipky.

V závěru setkání vystoupil Václav Navrátil ze společnosti DIANA Biotechnologies, jež je spin-offem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společnost DIANA ve spolupráci s ústavem vyvinula vysoce citlivé testy na covid-19, které již dodává do největších testovacích center, či ultracitlivé testy ze slin, jejichž validaci nyní dokončuje. Kromě toho DIANA brzy uvede na trh přesnou diagnostiku dalších respiračních virů včetně chřipky.

Návštěvu předsedkyně Evy Zažímalové a jejího doprovodu na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v pražských Dejvicích ukončila diskuze všech zúčastněných. Hovořilo se pochopitelně o vývoji v boji s pandemií nemoci covid-19, ale i dalších otázkách české vědy a výzkumu.

Návštěvu předsedkyně Evy Zažímalové a jejího doprovodu na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v pražských Dejvicích ukončila diskuze všech zúčastněných. Hovořilo se pochopitelně o vývoji v boji s pandemií nemoci covid-19, ale i dalších otázkách české vědy a výzkumu.

Následovala krátká prohlídka pracoviště. Na snímku původní pracovna chemika Antonína Holého, který působil po většinu svého profesního života na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zde vychoval řadu žáků a učinil své nejdůležitější objevy, které vedly k vývoji léků, jež prospívají milionům pacientů s HIV či hepatitidou typu B na celém světě.

Následovala krátká prohlídka pracoviště. Na snímku původní pracovna chemika Antonína Holého, který působil po většinu svého profesního života na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zde vychoval řadu žáků a učinil své nejdůležitější objevy, které vedly k vývoji léků, jež prospívají milionům pacientů s HIV či hepatitidou typu B na celém světě.

Fyzikální chemik, jeden z nejúspěšnějších českých vědců a zároveň předseda Učené společnosti ČR Pavel Jungwirth je vedoucím skupiny molekulového modelování. V závěru setkání se loučil se slovy: „Tak já ještě zkusím chvilku bádat.“

Fyzikální chemik, jeden z nejúspěšnějších českých vědců a zároveň předseda Učené společnosti ČR Pavel Jungwirth je vedoucím skupiny molekulového modelování. V závěru setkání se loučil se slovy: „Tak já ještě zkusím chvilku bádat.“

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR. Foto: Jan Malý pro AV ČR

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR. Foto: Jan Malý pro AV ČR

Přečtěte si také