Energetická krize a Česko. Experti ve sněmovně diskutovali, jak ji řešit

Budoucnost energií je tématem číslo jedna, avšak vyhlídky na vyluštění krizového hlavolamu jsou nejisté. O příčinách a možných řešeních nepříznivé energetické situace diskutovali experti 2. listopadu 2022 na semináři Příčiny energetické krize a nástroje k jejímu řešení. Pod hlavičkou Strategie AV21 jej uspořádal hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Akademií věd ČR.

Energetika v Evropě se nese v duchu snahy o udržitelnost. Odklon od uhlí doprovázelo v některých zemích i opouštění jádra. V loňském roce ovšem došlo ke zvyšování cen energií, které letos dohnala do historických maxim ruská agrese na Ukrajině.

„Energetika je komplexní obor, ve kterém je obsažené například právo, ekonomie nebo inženýrství,“ řekl předseda Komise pro energetiku AV ČR Jiří Plešek. Podpořil tak tvrzení předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové o komplexnosti energetického odvětví. Proto je důležité zvát k diskusím odborníky na energetiku ze všech souvisejících oborů.

Mýty a zelená
Na téma Příčiny energetické krize: mýty a fakta referoval Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT CZ). Kolem příčin energetické krize podle něj stále koluje spousta mýtů – například, že za vysokými cenami energií stojí evropský Green Deal a emisní povolenky. Přitom právě obnovitelné zdroje energie mohou pomoci nalézt cestu z krize ven. Pro jejich využívání je však nezbytná akumulace energie, která u nás stále není právně ukotvená. Současnou krizi můžeme ale podle Jana Fouska vnímat jako nutný impuls ke změně.

Náročná budoucnost
Martin Kašák z České elektroenergetické přenosové soustavy se zabýval Výzvami pro provozovatele elektrizační soustavy. Od roku 2009 se soustředí energetická politika Evropské unie především na udržitelnost. Kvůli snahám o dekarbonizaci se odstavují uhelné elektrárny, avšak výstavba náhradních zdrojů zaostává za potřebami. Evropu tak čeká energeticky náročná dekáda a hrozí, že se Česko stane energeticky importní zemí. Zásadní je tedy nejen výstavba nových zdrojů, ale i udržování stávajících.

Seminář se konal v budově Poslanecké sněmovny.

Návrat k regulaci?
Otázku, zda obchodovat, nebo regulovat energetické trhy, položil Rostislav Krejcar, vědecký pracovník Českého vysokého učení technického v Praze a člen rozkladové komise Energetického regulačního úřadu. Od devadesátých let 20. století se trh s energiemi liberalizuje a stát reguluje jen nezbytné oblasti. Trh s elektřinou je v Česku otevřen od roku 2006 a liberální model fungoval až do letošního roku. „Zavedení cenového stropu bez dalších zásahů státu ovšem nemusí přinášet kýžené výsledky,“ upozornil Rostislav Krejcar a dodal, že úplný návrat k regulaci trhu představuje teoretickou možnost do budoucna. Neobešel by se ale bez zásadních změn v energetice i politice Evropské unie.

Legislativní bariéry
Právník Pavel Doucha se věnuje energetickému právu od roku 2009. Na semináři hovořil na téma Legislativní nástroje řešení energetické krize. Právní změny představují střednědobá a dlouhodobá řešení krize. Střednědobá formuluje Evropská unie, avšak na její podněty reaguje česká legislativa pomalu. Pavel Doucha vysvětlil, že v našem právním řádu zatím chybí implementace potřebných směrnic i zakotvení klíčových otázek moderní energetiky: „Byrokracie a některé chystané politické kroky dokonce kladou ještě větší překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie a modernizaci energetiky u nás.“

Experti se shodli, že pro Česko jsou klíčovými otázkami zvětšení kapacit jaderných elektráren, důraz na rozvíjení obnovitelných zdrojů energie a řešení zatím opomíjené akumulace energie. S tím souvisí nutnost zásadních legislativních změn. Politikům ale bohužel často chybí vůle se některým podstatným výzvám energetiky věnovat a leckdy stále upřednostňují populismus.

Prezentace vystupujících si ve formátu PPT stáhněte zde:
Příčiny energetické krize: mýty a fakta
Výzvy pro provozovatele elektrizační soustavy
Obchodovat, nebo regulovat energetické trhy
Legislativní nástroje řešení energetické krize

Rozhovor z minulého roku s Jiřím Pleškem nejen o jaderných elektrárnách si můžete přečíst na webu Akademie věd ČR. O nové možnosti akumulace energie – baterii ze slané vody, kterou vyvinuli vědci v Akademii věd – se více dozvíte v časopise A / Věda a výzkum a v podcastu Věda na dosah.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat