Vychází kniha o pohyblivých hranicích středovýchodní Evropy 1938–1939
09. 10. 2023
Tisíce židovských mužů, žen a dětí živořili na hranicích středovýchodní Evropy. Bydleli a přespávali v lesích, močálech, opuštěných domech i lodích – v zemi nikoho. Zpět do země, kde byli občany, nesměli. Do té, kam měli ve spěchu namířeno, také ne. Dějiny zemí nikoho v krátkém, ale intenzivním období 1938 až 1939 odkrývá kniha Michala Frankla. Nucený pobyt Židů v zemi nikoho ještě před začátkem druhé světové války je dodnes historiky nedostatečně probádán. Podle autora knihy je to zásadní moment dějin holokaustu, podobně jako anšlus Rakouska nebo křišťálová noc v Německu.
Kniha Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939 představuje kompletní analýzu země nikoho na konci třicátých let 20. století, a to na půdorysu čtyř konkrétních příkladů vyhánění Židů na československé, maďarské a polské hranici, jež v důsledku vedly k vytvoření země nikoho: nucenou migraci Židů z Rakouska po anšlusu, vyhánění ze Sudet po Mnichovské dohodě, ze Slovenska a tzv. Polskou akci nacistů, kteří za hranice Polska vyhnali na 17 000 lidí.
„Tito lidé během roku 1938 a dále až do začátku druhé světové války živořili na polích či nedostavěných silnicích, ale také na rezavé vlečné lodi či v polorozpadlém mlýně, bloudili pohraničními lesy a močály. Špatné materiální podmínky a nepřízeň počasí je poznamenala psychicky i fyzicky. Řada z nich – přesný počet není znám – zde zemřela,“ říká autor knihy Michal Frankl. „Cílem těch, kdo židovské spoluobčany z Československa, Polska nebo Rakouska na hranici vyhnali a tam zadržovali, však nebyla fyzická likvidace. Země nikoho byla formou naprostého, extrémního vyloučení ze společnosti, a tak ji vnímali též současníci,“ upozorňuje historik.
Kniha se zabývá souvislostmi mezi geopolitikou a pohybem hranic, vyháněním lidí, měnícím se pojetím občanství a vyloučením v zemi nikoho. „Uprchlickou zkušenost v prostoru hranice i posouvání hranic občanství analyzuji nejen „shora“, tzn. na základě zákonných předpisů a zpráv státní provenience, ale také – a zejména – „zdola“ s pomocí svědectví, reakcí a odvolání uprchlíků a zpráv lidí, kteří jim pomáhali,“ popisuje autor.
Mapa Evropy se měnila už před začátkem války
Pojem země nikoho se používal již v roce 1938. Jeho historie sahá do středověku a týká se například prostorů, v nichž byli odděleni nemocní v době epidemií. Později získal tento pojem větší váhu jako kulturní kód pro první světovou válku, jako odkaz na nedávnou zkušenost s odloučením od rodiny a společnosti, existenciálním nebezpečím a vystavením životnímu prostředí mezi zákopy.
„Země nikoho let 1938 a 1939 je výsledkem zničení meziválečného mezinárodního režimu, narušení suverenity států a odstranění ochrany menšin. Politická mapa středovýchodní Evropy se dramaticky překreslila ještě před prvními výstřely druhé světové války,“ zdůrazňuje Michal Frankl.
Publikace právě nyní vychází v knižní řadě Židé – Dějiny – Paměť a společně ji vydávají Nakladatelství Lidové noviny, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Vznikla s podporou grantové agentury ČR v rámci řešení projektu Občané země nikoho. Židovští uprchlíci a eroze občanství ve středovýchodní Evropě, 1935–1939.
Více informací:
Mgr. Michal Frankl, Ph.D.
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
frankl@mua.cas.cz
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.