
Vliv znečištěného ovzduší na neurodegenerativní onemocnění: mezinárodní workshop
30. 05. 2022
Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc postihují mozek a nedají se vyléčit, jen zpomalit. Často není známa ani jejich příčina. Vědci ale už roky studují různé vlivy, které s těmito chorobami můžou souviset. Na přelomu května a června se v Praze sejdou evropští odborníci, kteří se zaměřují na vliv znečištěného ovzduší na vznik a rozvoj neurodegenerativních onemocnění.
Vědecké špičky z evropských projektů TUBE a ADAIR, které se zabývají výzkumem vlivu znečištěného ovzduší, zejména motorových emisí, na vznik a rozvoj neurodegenerativních onemocnění, se sjíždějí do Prahy. Ve dnech 30. 5. až 1. 6. 2022 se setkají na mezinárodním workshopu v pražské vile Lanna, reprezentativním sídle Akademie věd ČR, a představí průběžné výsledky svých výzkumů.
Řečníky budou zejména vědci z finských výzkumných institucí a univerzit. Hlavním řešitelem a koordinátorem obou projektů je Univerzity of Eastern Finland v Kuopiu, partnerem obou projektů je Ústav experimentální medicíny AV ČR (ÚEM AV ČR).
Cílem projektu TUBE (Transport Ultrafines and Brain Effects) je odhalit škodlivé složky znečištění ovzduší z dopravy a identifikovat biomarkery pro včasné odhalení onemocnění mozku. Vlastní výzkum, který kombinuje nejmodernější modely in vitro a epidemiologické studie, zjišťuje účinky ultrajemných částic z emisí spalovacích motorů na funkci plic a mozku. Jde o společný výzkumný projekt 15 evropských výzkumných institucí, jenž byl oficiálně zahájen v roce 2019.
Projekt ADAIR (spadá pod EU Joint Programme – JPND – Neurodegenerative Disease Research) se specializuje na nalezení nových nástrojů pro hodnocení rizik a preventivní opatření v souvislosti s Alzheimerovou chorobou (AD). Zkoumá novou hypotézu, že prostředí, v němž je jedinec vystaven znečištěnému ovzduší, mění řadu biologických procesů a funkcí, které mohou být sledovány prostřednictvím měřitelných biomarkerů. Díky tomu lze určit jedince se zvýšeným rizikem AD ještě před jejím nástupem a zaměřit se tak na preventivní opatření konkrétních rizikových skupin obyvatel.
Ústav experimentální medicíny AV ČR je do projektů zapojen studií kontrolované expozice motorových emisí s cílem identifikovat biomarkery akutní expozice znečištěnému ovzduší pomocí moderních metod molekulární biologie (tzv. „omics technologií“).
Více informací k workshopu a jednotlivým projektům najdete na webu:
Součástí workshopu je také oficiální tisková konference v angličtině, která se uskuteční ve středu 1. 6. 2022 od 14:45 hod. v Apollonově sále vily Lanna v Praze 6-Bubenči. Zástupci médií jsou srdečně zváni.
Přečtěte si také
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.