
Virus hepatitidy B trápil už pravěké lidi. Jeho vývoj má vliv i na dnešní dobu
14. 10. 2021
To, jak se viry šířily a měnily v minulosti, má spojitost i s jejich aktuálními variantami. Nejnověji to dokazuje studie, která vystopovala vývoj viru hepatitidy B z pravěku až po současnost. Naznačuje, že všechny známé nynější varianty pocházejí z linie, která trápila už první Američany. Na výzkumu je ale také vidět, jak důležitá je mezioborová spolupráce – a že i archeologie může přispět ke studiu zákeřných nemocí.
Kvůli viru hepatitidy B (HBV) zemře ve světě milion lidí každý rok. Nedávné studie archaické DNA prokázaly, že se s ním lidstvo potýká už po tisíciletí. Nicméně až nový výzkum, jehož výsledky zveřejnil časopis Science, popsal také vývoj tohoto viru a cesty, kterými se po světě v průběhu milénií šířil.
Vstup archeologů
Výzkumníci z celého světa v rámci studie zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 400 lety. I když větší část výzkumu měli na starosti jiní odborníci, vzorky pro data získali díky archeologům.
„Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky, určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné,“ vysvětluje Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, který se spolu s dalšími kolegy ze stejné instituce na studii podílel. „Potom musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, jestli vše odpovídá.“
Výsledky této studie zmapovaly cesty, kterými se virus v pravěku šířil, i jeho změny, přičemž oboje zrcadlí známé migrace a další demografické události. Zároveň ale odhalily nečekané vzorce i přesah do dnešní doby.
Virus hepatitidy B v Americe i pravěké Evropě
Současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické především pro potomky původních Američanů.
„Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily,“ říká Denise Kühnerová, vedoucí výzkumné skupiny a supervizorka studie.
Výsledky ale také vypovídají o tom, že virus se v Evropě vyskytoval už před 10 000 lety, tedy předtím, než se zde začalo šířit zemědělství (ve střední Evropě polovina 6. tis. př. n. l.).
„O mnohých lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů,“ dodává Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z německého Max Planck Institutu.
Po rozšíření neolitického způsobu života se v Evropě objevily nové typy HBV, zřejmě od prvních zemědělců, a nahradily ty původní – v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Ty pak v Eurasii převládaly po dobu téměř čtyř tisíc let, a to navzdory tomu, že se výrazně změnil genetický profil obyvatel Eurasie v souvislosti s expanzí pasteveckých populací ze stepí východní Evropy zhruba před pěti tisíci lety.
Kolapsy a „znovuzrození“ pravěké HBV
Výsledky přinesly také překvapení: ve druhé polovině druhého tisíciletí př. n. l. náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Stalo se tak v období velkých kulturních změn zahrnujících kolaps vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří. Proč k tomu došlo, bude předmětem dalšího zkoumání. Ukazuje to na důležitou změnu epidemiologické dynamiky na obrovském území.
Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v tomto regionu převládají dodnes. Zdá se ale, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala – vyvinula se ve vzácný genotyp, který se „znovuzrodil“ zřejmě během šíření viru HIV. Proč? Také tato otázka čeká na odpověď v dalším výzkumu.
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.