Vědci z Ústavu biologie obratlovců popsali novou hybridní zónu parazitů myší

Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro pochopení vzniku a šíření nových infekčních onemocnění, nyní publikoval časopis Molecular Ecology.

Hybridní zóna je označení oblasti, kde se dotýkají dva různé živočišné druhy či poddruhy a  jejich křížením vzniká plodné potomstvo. Intenzivní výzkum tisíců hlodavců vědcům odhalil, že každý hostitelský poddruh má geneticky unikátní parazity – rovněž na úrovni samostatných druhů či poddruhů. Ti se v myší hybridní zóně rovněž kříží a vytvářejí svou vlastní hybridní zónu.

Matrjoškový efekt

„Jde doslova o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětluje vědkyně Joelle Gouy de Bellocq z Ústavu biologie obratlovců.

„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ uvádí další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird.

 Zjištění vědeckého týmu patří k významným objevům. Matrjošková hybridní zóna totiž vytváří unikátní podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli. To může zásadním způsobem přispět k pochopení vzniku a šíření nových infekčních onemocnění.

Tajemství hybridních zón

Hybridní zóny jsou místa pro vědce z mnoha hledisek fascinující, protože mohou ledasco prozradit o evolučních procesech, třeba o samotném vzniku druhů. Nicméně záhadou je třeba i to, jak jsou tyto hybridní zóny udržovány a jak je možné, že se postupně oba druhy kompletně nepromíchají a hybridní zóny tak postupně nezaniknou.

Na území České republiky se těchto hybridních zón vyskytuje hned několik. Známe zde tak například zónu mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou, nedávno potvrzenou kontaktní zónu mezi slepýšem křehkým a východním a konečně pak hybridní zónumezi dvěma myšími poddruhy: myši domácí a myši západoevropskou.

Tato hybridní zóna se rozpíná od Severního moře až po moře Středozemní a Českou republiku protíná v jejím nejzápadnějším výběžku. Studiu evolučních procesů v této oblasti se dlouhodobě věnují zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří v předchozích studiích ukázali, že hybridní zóna je udržována především díky nižší plodnosti hybridů.

V posledních letech studovali genetickou variabilitu nejrůznějších parazitů u obou myších poddruhů a jejich hybridů. V rámci hybridní zóny myší byli detailně zkoumáni dva paraziti: roup myší (Syphacia obvelata), který patří k běžným střevním parazitům myši, a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích.

Příčina vzniku nových onemocnění

Vědci zjistili, že oba parazité kopírují genetickou strukturu svých hostitelů a tedy i vytváří hybridní zónu s hybridními (rekombinantními) jedinci. Právě tito rekombinantní jedinci pak často bývají příčinou vzniku nových onemocnění, nebo šíření závažných epidemií (příkladem může být Španělská chřipka), nebo mohou stát za vznikem rezistence k různým lékům. Zajímavostí rovněž bylo zjištění, že hybridní zóny obou parazitů jsou užší než hybridní zóny myší (pravděpodobně díky rychlejší generační době parazitů).

Článek Holobiont suture zones: Parasite evidence across the European house mouse hybrid zone je dostupný zde.

Související články:

Předsedkyně navštívila úspěšné pracoviště ve Studenci

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Alenou Fornůskovou, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Foto: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Přečtěte si také

• Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
• Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
• Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
• Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
• Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
• Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
• Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků