
Vědci z CzechGlobe vyvinuli první globální monitoring dopadů sucha
25. 11. 2025
Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/ ) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí. Systém monitoringu je založený na permanentní analýze mediálních výstupů ve 14 světových jazycích, který provádí tým našich spolupracovníků z řad studentů brněnských univerzit.
Celý projekt koordinuje tým, který již od roku 2011 zajišťuje projekt Intersucho a který monitoruje sucho v Česku a ve střední Evropě. Vědci před několika lety také společně s platformou Windy.com spustili globální monitoring aktuální půdní vlhkosti a její předpověď. „Nicméně anomálie půdní vlhkosti ještě neznamená, že sucho působí nějaké problémy. Z našich analýz ovšem vyplývá, že sucho je stále rostoucí problém a naším cílem je zprostředkovat aktuální informaci o jeho dopadech kdekoliv na světě,“ říká vedoucí týmu a bioklimatolog Miroslav Trnka.
Tým deseti lidí v předchozích třech letech sbíral a analyzoval zprávy, které se týkaly dopadů sucha, a to v angličtině a částečně také ve francouzštině a španělštině. Jednalo se o zprávy z internetových verzí tištěných médií, z internetových zpravodajských webů, z televizí a rádií. Za tři roky se jednalo zhruba o 8 000 mediálních výstupů, které byly vytříděné geograficky a podle toho, na jaký sektor mělo sucho vliv – na zemědělství, na zásobování pitnou vodou, na vznik požárů či na dopravu.
„Na základě těchto zpráv jsme vytvořili velký textový model a s pomocí AI nyní dokážeme velmi spolehlivě vyhledávat informace o suchu ve 14 jazycích. Tím se dostáváme k daleko většímu množství zpráv, na jejichž zpracování bychom jinak potřebovali desítky dalších spolupracovníků,“ dodává Trnka. Ti současní proto zejména dohlíží na to, zda AI přiřazuje zprávy tam, kam má, ale také pomáhají vylepšovat celý systém.
Permanentní sledování umožňuje kontinuálně sledovat vývoj sucha v různých regionech a stupňující se dopady v případě, že se sucho prohlubuje. „Do budoucna budeme schopni dopady i předpovídat,“ říká Trnka. Projekt má pomoci těm zemím, které žádný monitorovací systém nemají. Může například posloužit ke včasnému směřování humanitární pomoci. Současně ale také doplňuje národní sledovací systémy v těch zemích, které sucho monitorují. „Naše data jim umožní události vidět a vnímat v globálním kontextu," říká Trnka.
Sucho v globálním měřítku významně ovlivňuje zemědělskou produkci a dostupnost základních komodit, jako je pšenice či kukuřice, ale také ovlivňuje dopravu. V případě významného poklesu průtoků velkých řek kolabuje říční nákladní doprava, na které je závislá značná část průmyslu a exportu. „Takové informace se mohou hodit nejen komoditním analytikům, ale pomohou třeba v plánování importních a exportních tras českých podniků,“ doplňuje Trnka.
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
trnka.m@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Jeden název, sedm druhů: vědci odhalili chyby v určení hub ze světových sbírek
- Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
- Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
- Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?
- Sto let staré želvy ožívají v digitálním světě
- Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
- Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
- Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
- Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
- Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.