Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
14. 03. 2024
Špičková přednáška americké neurovědkyně Anne Andrews byla jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu Týden mozku. Událost ale pokračuje i v následujících dnech, návštěvníci se můžou těšit na live show Zeptej se vědce!, přednášku o závislostech na digitálních technologiích nebo na různé hry a hlavolamy. Všechny akce jsou zdarma, na některé je třeba se předem registrovat. Z bohatého programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.
Americká neurovědkyně Anne Andrews působí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a Českou republiku navštívila letos v březnu díky programu Fulbrightovy nadace. Hostitelskou institucí během jejího českého pobytu je Ústav anorganické chemie AV ČR. Jednu z několika přednášek, které si pro české publikum přichystala, přednesla ve středu 13. března 2024 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
„Mozek není počítač, je mnohem složitější a stále ho ještě úplně neznáme,“ říká americká neurovědkyně Anne Andrews, která se zabývá mj. vztahem mezi hladinou serotoninu v mozku a úzkostmi a depresemi.
Anne Andrews na přednášce hovořila o senzorech, které se jejímu týmu podařilo vyvinout. Jeden z nich je schopen měřit neurotransmitery (chemikálie, např. serotonin), které kódují předávání informací mezi neurony. Senzor je založený na tranzistoru a speciální sekvenci DNA a spojuje v sobě oba aspekty mozkové komunikace – elektrickou i chemickou.
🧠 Náš mozek je "plný" chemie.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) March 15, 2024
🧠 Profesorka Anne Andrews a její tým zkoumají serotonin a jeho vliv na stres nebo deprese. Vyvinuli speciální senzor, který měří jednotlivé neurotransmitery (chemikálie, např. právě serotonin). Ty kódují předávání informací mezi neurony. pic.twitter.com/CLJUe771G8
Pokud bychom chtěli používat metafory, pak je podle Anne Andrews vhodnější mozek připodobnit spíše k hudbě než k počítači. Mozek totiž využívá mnoho neurotransmiterů (v hudbě nástrojů) najednou k vytvoření velmi komplexního díla.
Výzkum deprese se podle americké vědkyně velmi vyvíjí. Za nadějné považuje právě přesné měření serotoninu v mozku během situací, které jsou pro člověka nejednoznačné a kde serotonin ovlivňuje naše „nastavení“ v tom, jak budeme vnímat motivace druhých lidí.
O veřejnou přednášku Anne Andrews v AV ČR byl velký zájem. Záznam přednášky bude k dispozici na webu Týdne mozku.
Program až do neděle
Z letošní programové nabídky lze vybírat až do neděle, některé přednášky a aktivity už jsou ale obsazené. Ve čtvrtek odpoledne byla ještě k dispozici volná místa na páteční přednášku Evy Kudové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR o neurosteroidech – látkách, které je možné využít například k léčbě poporodních depresí nebo dětské formy epilepsie. Přenáška se koná v pátek v 14 hodin v budově AV ČR na Národní třídě v Praze.
Ve stejné budově se můžou děti a jejich rodiče zúčastnit v pátek herního odpoledne s hlavolamy. Aktivitu si pro ně připravil Klub deskových her Paluba. V sobotu se pak budou na malé i velké návštěvníky těšit debrujáři se svými hravými workshopy.
Během Týdne mozku lze zakoupit některé odborné a populárně-naučné tematické knihy se slevou.
Zajímá vás, jak náš mozek ovlivňují těžko odstranitelné látky v pitné vodě nebo konspirační teorie? Proč jim vůbec věříme? Jestli je obávaná toxoplazmóza doopravdy hybatelem naší společnosti? Co se v mozku děje, když spíme, a jde spát jen půlkou mozku? A co našemu mozku udělá nedostatek spánku? Pak se připojte k facebookovému streamu live akce Zeptej se vědce, která se odehraje v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v sobotu 16. března v 15 hodin. Akci bude moderovat novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová.
Nejen hry, ale i vzdělání nabízí víkendový program například v Brně. Na nedělní dopoledne tam organizátoři připravili přednášku Martina Smrčky z Neurochirurgické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno s názvem Operace aneuryzmat a cévních malformací mozku. Uskuteční se v 11 hodin v budově Lékařské fakulty.
Všechny potřebné informace najdete na webu www.tydenmozku.cz.
Text: Leona Matušková, ve spolupráci s Eliškou Zvolánkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Rezervace velkých kopytníků v Milovicích získala ekologického Oscara
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
- A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech
- Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků
- Setkání s vědci, besedy, science shows. V Letňanech se koná Veletrh vědy
- A / Easy: O magii, kouzlech, olympiádě a vztahu punkrocku a chemie
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.