Zahlavi

Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu

16. 02. 2026

Druhý březnový týden tradičně startuje Týden mozku – festival, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR dnes zveřejňuje program festivalu a zve zájemce od 9. do 15. března na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé České republice. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week.

Mozek je nejkomplexnější orgán lidského těla. „Výzkumu jeho funkce a onemocnění je věnována velká pozornost. Úkolem Týdne mozku je přiblížit lidem nejnovější poznatky získané v neurovědě srozumitelně a na konkrétních příkladech," říká Josef Syka, zakladatel a garant festivalu.

Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.

Biorytmy a obnova mozku

Festival nabídne přednášky špičkových odborníků. Návštěvníci se mohou mimo jiné těšit například na Terezu Dočkal z Fyziologického ústavu AV ČR, která bude mluvit o fungování biologických hodin, nebo na Lucii Janečkovou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, jež vysvětlí, co se děje v mozku při mozkové mrtvici a jak se mozek následně obnovuje.

S funkcí centrální nervové soustavy a možnostmi obnovení pohybu po poranění míchy seznámí Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Z institucí mimo Akademii věd ČR se letos festivalu účastní např. i Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) s přednáškou Umělá inteligence v diagnostice mozku: od bílé hmoty k nádorům.

Festival tradičně propojuje výzkum s praktickými tématy každodenního života. Kromě přednášek nabídne také workshopy zaměřené na trénink paměti, pozornosti a kognitivních schopností či diskuse o vlivu digitálních technologií na lidskou mysl.

Zeptejte se vědce

Lze zpomalit nárůst psychických onemocnění u mladistvých? Jaký je vztah mezi imunitním a nervovým systémem? Tyto i mnohé další otázky budou moci návštěvníci položit pětici vědců a vědkyň během doprovodného programu Zeptej se vědce! Debatu povede moderátorka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N.

Na festivalu se představí také Cerebrum – Asociace osob po získaném poškození mozku s interaktivním workshopem Chraň svůj mozek! Účastníci se naučí rozpoznávat příznaky cévní mozkové příhody podle zkratky BE FAST, zjistí, jak správně reagovat, a budou si moci orientačně změřit krevní tlak. Součástí programu je ukázka modelu mozku, informace o kognitivních funkcích a praktické tipy, jak je trénovat a udržet v kondici.

Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Hlavním mediálním partnerem Týdne mozku je Česká televize.

Kontakt:
Václav Jindřich
Divize vnějších vztahů AV ČR
jindrich@ssc.cas.cz
+420 777 039 234

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce