
Sto let Orientálního ústavu. Lidé si mohou vyrobit tradiční japonský lampion
13. 10. 2022
Praha osvětlená. Orientální ústav AV ČR slaví letos sté výročí. Připomene si ho unikátní a v českém prostředí zcela ojedinělou akcí, výrobou tradičních japonských lampionů KOJIMA. Uskuteční se ve dnech 21–23. října a Orientální ústav AV ČR na ní spolupracuje s Národní galerií Praha. Do metropole zavítají japonští mistři tohoto unikátního řemesla, aby připravili obří lampion z původních materiálů, který pak zazáří při Týdnu Akademie věd ČR, největším vědeckém festivalu v České republice. Pod jejich dohledem si budou moci zájemci na workshopu vyrobit své vlastní lampiony KOJIMA.
Na oslavy stoletého výročí přijedou z Japonska do Prahy tři mistři vzácného řemesla výroby tradičních japonských lampionů. Návštěvníci Salmovského paláce Národní galerie se budou moci podívat, jak lampiony vyrábějí. Připraveny jsou také workshopy, během nichž si zájemci budou moci vyrobit svůj vlastní vskutku japonský lampion.
„Jde o velmi speciální příležitost vidět skutečné mistry tradičního řemesla. Používají techniky z konce 18. století, speciální metody a nástroje na výrobu lampionů, které nemá veřejnost možnost vidět, pokud nenavštíví přímo jejich dílnu v Kjótu. Lampiony jsou navíc velmi praktické, odolné a přenosné,“ říká Nobuko Toyosawa z Orientálního ústavu AV ČR.
Na workshop „Vyrob si vlastní lampion“ řemeslníci dodají speciální japonský papír waši zvaný Tosa tengudžóši. Ten je považován za nejtenčí (0,03 mm) ruční papír na světě. Papír je jemný, ale odolný, takže jej malíři a tiskaři hojně používali. Dnes je na Západě známý jako „Tosa Stencil Papers“.
Mistři tohoto umění předvedou také své dovednosti při výrobě velkého lampionu o průměru 150 cm s využitím bambusového provázku, japonského papíru washi, barvy a speciálního lepidla. Ten bude slavnostně rozsvícen při zahájení Týdne Akademie věd ČR za přítomnosti japonského velvyslance.
V pondělí 24. října 2022 akci doplní dvě přednášky v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě věnované historickému významu lampionů v japonské kultuře a jejich odkazu v dnešní době.
„Budoucnost tohoto odvětví je v současném Japonsku nejistá, protože řada lidí lampiony už nepoužívá. Zachování tradičního umění tak paradoxně pomáhá, když se mistrům podaří získat uznání v zahraničí, protože díky němu jsou pak více známi i žádáni doma,“ dodává Nobuko Toyosawa.
Akce se koná s podporou Strategie AV21 Anatomie evropské společnosti – historie, tradice, kultura identita.
Podrobnější program a registraci na jednotlivé workshopy najdete na webové stránce akce.
Přečtěte si také
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.