Zahlavi

Šest talentů z AV ČR získalo Vědecké ceny Francouzského velvyslanectví

02. 07. 2025

Jaderný výzkum, humanitní a společenské vědy, chemie a farmacie jsou čtyřmi ze sedmi kategorií, v nichž Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé vědce a vědkyně. Právě ve zmíněných oblastech letos uspěli zástupci Akademie věd ČR. Ocenění převzali 26. června 2025 v Buquoyském paláci.

Za přítomnosti francouzského velvyslance Stéphana Crouzata, nositele Nobelovy ceny za chemii a iniciátora akce Jean-Marie Lehna a Tomáše Kosteleckého z Akademické rady AV ČR převzalo ocenění 22 vědců a vědkyň. Z 60 výzkumníků, které letos nominovala jejich pracoviště, je vybírala porota složená z českých a francouzských odborníků na základě kvality a originality výzkumu.

Cena se pojí s finanční odměnou. Badatelé a badatelky na prvních a druhých místech navíc získávají stipendium na měsíční stáž ve zvolené francouzské laboratoři. Mezi oceněnými najdeme tři vědce a tři vědkyně z Akademie věd ČR.

Akademické talenty
Do Akademie věd ČR putovala první dvě místa v kategorii ceny Henriho Becquerela za jaderný výzkum. První místo získala Barbora Sedmidubská z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, druhé Jiří Jarošík.

V humanitních a společenských vědách získala „stříbro“ v ceně Jacquese Derrida Zuzana Golec Mírová z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Speciální cenu Platformy CEFRES za nejlepší vědecký článek si z předávání odnesla Nikola Tohma z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

V kategorii ceny Jean-Marie Lehna za chemii zvítězil Maximilián Lamanec z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Z téhož pracoviště uspěl také Martin Volek, který obsadil druhé místo v ceně Sanofi za farmacii.

Žebříček všech oceněných včetně témat jejich prací najdete na webových stránkách Francouzského velvyslanectví v Praze.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Francouzské velvyslanectví v Praze

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce