Zahlavi

Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy

08. 09. 2025

Potomci přeživších obětí holokaustu Romů a Sintů, historici, badatelé, aktivisté a zástupci veřejných institucí budou společně diskutovat o současných podobách připomínání tragédie, o politice paměti, mezigeneračním přenosu traumatu a etických výzvách spojených s výzkumem genocidy Romů a Sintů. Setkají se v Praze a Letech u Písku na třídenní česko-německé konferenci věnované památce obětí holokaustu Romů a Sintů 11.–13. září 2025.

Během druhé světové války se vedle Židů stali oběťmi rasového pronásledování a vraždění i Romové. Podle hrubých odhadů zahynulo během války 250 000–500 000 evropských Romů a Sintů. Z původních českých Romů a Sintů se z koncentračních a vyhlazovacích táborů vrátilo jen přibližně 600 osob.

Česko-německá konference „Dědictví přeživších Romů a Sintů napříč generacemi“ se koná při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války jako připomínka těchto obětí a současně jako prostor pro diskusi o výzvách, kterým čelí dnešní potomci přeživších.

„Nejvíc mě těší, že naše pozvání přijalo tolik potomků přeživších z Česka i Německa a že část z nich se přímo podílí na organizaci konference, nebo vystoupí s vlastními příspěvky. Díky této účasti půjde o skutečně výjimečnou událost, u které mohou zástupci všech generací přeživších otvírat pro ně důležitá témata,“ uvedla Renata Berkyová, jedna z organizátorek konference z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Součástí vyrovnání se s holokaustem Romů a Sintů se stalo také poválečné úsilí o uznání genocidy jako nedílné složky historické paměti spojené s důstojným připomínáním obětí i odškodněním. I přes postupně rostoucí zájem veřejnosti a historiků potomci přeživších nadále usilují o spravedlivé uznání.

Dokumentární filmy, tematické panely a pietní akt

Třídenní program konference začne 11. září 2025 v pražském kině Ponrepo premiérou dvou dokumentárních filmů o druhé generaci přeživších – německého Leaving Auschwitz a českého Když se bolest dědí. Po projekcích následuje moderovaná diskuse s autory a protagonisty.

V pátek 12. září se ve Strakově akademii v Praze uskuteční mezinárodní odborná konference se třemi tematickými panely. Diskuse se zaměří na mezigenerační přenos traumatu, pohled třetí generace přeživších na kulturu vzpomínání a na srovnání perspektivy pachatelů a hlasů obětí i jejich potomků.

Pro registrované zájemce bude možnost sledovat konferenci online. Registrace zde.

Závěrečný den, 13. září, bude věnován pietnímu aktu v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Součástí bude komentovaná prohlídka areálu a slavnostní položení květin.

Akci pořádá Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu. Partnersky se zapojila Romistika (obor studovaný na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy), Výbor pro odškodnění romského holokaustu a Menda Yek (Amcha Foundation, Německo). Záštitu převzali vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková a nově zvolený spolkový zmocněnec pro otázky anticikanismu a pro život Sintů a Romů v Německu Michael Brand.

Kontakt:

Renata Berkyová
Ústav pro soudobě dějiny AV ČR
berkyova@usd.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce