
Projekt INODIN přispěje k vyšší životnosti i bezpečnosti stavebních materiálů
17. 02. 2025
Prodloužit životnost důležitých technologií a staveb a zvýšit jejich odolnost – takové jsou „mety“ projektu INODIN, který připravil Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Ve spolupráci s dalšími akademickými i průmyslovými partnery se v něm zaměřuje se na vývoj inovativních metod monitorování staveb a materiálů.
„INODIN je klíčovým krokem k modernizaci diagnostiky a monitoringu inženýrské infrastruktury v České republice. Díky spolupráci vědeckých a průmyslových partnerů může přinést revoluční změny ve stavebních materiálech a konstrukcích, což přispěje k jejich delší životnosti a vyšší bezpečnosti,“ říká ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Stanislav Pospíšil. Jeho pracoviště má v tomto směru bohaté zkušenosti – podílelo se například na dynamické zkoušce nového Trojského mostu, aerodynamickém posouzení zatížení elektrárny v Leedsu či diagnostice mariánského sloupu v Letohradu.
Vít Šmilauer z Českého vysokého učení technického v Praze dodává, že INODIN tak přispívá k udržitelné budoucnosti inženýrské infrastruktury. Také jeho pracoviště je jedním z partnerů projektu.
Aby šla spolupráce vědeckých institucí a aplikační sféry hladce, se stará Centrum transferu AV ČR (CETAV). Kromě toho, že vyhodnocuje technologickou připravenost výsledků projektu a zajišťuje přístup k jejich evidenci, podporuje i „dialog“ mezi vědou a průmyslem. „Podílíme se na organizaci matchmakingových akcí, kde se setkávají vědecké týmy s průmyslovými partnery, a nabízíme i podporu v transferu technologií a ochraně duševního vlastnictví,“ doplňuje vedoucí oddělení rozvoje transferu CETAV Klára Langerová.
Na projektu INODIN spolupracují vědecké instituce a firmy, jako jsou Vysoké učení technické v Brně, Ústav geoniky AV ČR, EXCON, České vysoké učení technické v Praze, CETAV, Skanska, DIAMO a StatoTest. Doba realizace jsou tři roky (2025–2028) a jeho rozpočet je 99,6 milionu korun. Projekt spolufinancuje Evropská unie v Operačním programu Jan Amos Komenský.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Klára Langerová, CETAV
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Bude nejkrásnější vědecký snímek váš? Zapojte se do soutěže Věda fotogenická
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.