Prémie Jana Friče za rok 2022 udělena Jánu Šubjakovi

V pondělí 23. ledna 2023 proběhlo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2022. Laureátem je Mgr. Ján Šubjak, Ph.D. ze Stelárního oddělení, který získává toto ocenění za práci „Fotometrická a spektroskopická charakterizace subhvězdných společníků hvězd“.

Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání.

Při příležitosti předání Prémie Jana Friče čerstvý držitel ocenění Ján Šubjak pronesl laureátskou přednášku na téma „Fotometrická a spektroskopická charakterizace subhvězdných společníků hvězd.“

Laureát Ján Šubjak; zdroj ASÚ AV ČR

Cenu předali:
RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - předseda Rady Astronomického ústavu AV ČR
a
Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Prémie Jana Friče je pojmenována po mladším z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Prémie se každoročně uděluje k datu blízkému nenadálému úmrtí Jana Friče, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.

Jan Frič (13. února  1863, Paříž – 21. ledna 1897, Praha) byl nejenom fyzik a chemik, ale také podnikatel. S bratrem Josefem Fričem  založili továrnu na výrobu opticko-mechanických přístrojů  Josef a Jan Frič. Společně se věnovali také astronomii, především astronomické fotografii. Hvězdárnu v Ondřejově už ale v roce 1898 založil pouze Josef Frič, protože jeho mladší bratr v roce 1897 zemřel ve svých 34 letech na pooperační komplikace.

Oceněná práce byla publikována:

• Šubjak, J., Sharma, R., Carmichael, T. W., et al. 2020, TOI-503: The First Known Brown-dwarf Am-star Binary from the TESS Mission, AJ, 159, 151
• Šubjak, J., Endl, M., Chaturvedi, P., et al. 2022, TOI-1268b: The youngest hot Saturn-mass transiting exoplanet, A&A, 662, A107, 21 5.

Stručná charakteristika vědecké práce:

Substelární tělesa (plynní obři a hnědí trpaslíci) jsou objekty, které nemají dostatečnou hmotnost na zapálení „hoření“ vodíku. Nicméně, tyto objekty mají hodně společných vlastností a proto se intenzivně probírá, na základě čeho je od sebe odlišit. Jedním z faktorů, na jehož základě lze mezi těmito objekty rozlišovat, je jejich tvorba a vývoj. V souboru prezentovaných prací poukazujeme na hnědé trpaslíky a plynné planety, jmenovitě TOI-503b a TOI-1268b, které slouží právě jako jakési prototypy k popisu mechanismů jejich formace a slapového působení mezi těmito objekty a jejich hvězdami. Výstupem článků je nástin možné formace těchto dvou objektů. Dalším jedinečným výstupem je fakt, že systém TOI-503b je hnědý trpaslík obíhající Am hvězdu. Am hvězdy se vyskytují ve dvojhvězdách. Nicméně v systému TOI503b by jako druhá složka, formující celý systém, mohl vstupovat právě hnědý trpaslík místo druhé hvězdy. Neméně důležitým výstupem je také zjištění, že hmotnost a poloměr plynného Saturna TOI-1268b neodpovídá věku systému dle známých modelů. Práce navrhuje, že musí existovat mechanismus, díky kterému planeta kontrahuje mnohem rychleji, než se předpokládalo.

Přečtěte si také

• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
• Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
• Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
• Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
• Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
• Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
• Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
• Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
• Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
• Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě