
Postoloprty: vraždy, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil
07. 08. 2025
Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii hovoří v podcastu Akademie věd ČR ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, spisovatel a autor letos vydané knihy Postoloprty.
Od konce května do začátku června 1945 bylo v Postoloprtech zavražděno minimálně 763 civilistů, ale obětí bylo zřejmě ještě více. Někteří ze zavražděných byli příslušníky NSDAP, SS nebo SA, ale i ti měli stanout před řádným soudem, nikoli před popravčí četou. Většina obětí se provinila tím, že mluvila německy.
Publikaci Postoloprty vydalo Nakladatelství Academia v roce 2025.
Vraždy nespáchali lokální mstitelé či snad takzvaní partyzáni poslední minuty, kteří začali proti nacismu udatně bojovat 8. května 1945 odpoledne, ale pravidelné jednotky československé armády. Tento zločin byl dva roky po jeho spáchání vyšetřován parlamentní vyšetřovací komisí, která dospěla po výsleších řady aktérů a svědků k závěru, že k vraždám sice došlo, ale měly svoje dobové opodstatnění a nikdo za ně není přímo odpovědný. Rekapitulaci událostí postoloprtského masakru sudetských Němců přináší nová kniha Jiřího Padevěta Postoloprty – Příběh vražd, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil, kterou v roce 2025 vydalo Nakladatelství Academia.
Jiří Padevět Spisovatel, knihkupec a nakladatel. Je autorem řady historických průvodců, například Průvodce protektorátní Prahou (2013), Krvavé finále (2015) nebo Krvavé léto 1945 (2016) a povídkových knih Ostny a oprátky (2018), Sny a sekyry (2019), Český bestiář (2024) a dalších titulů. Získal ceny Magnesia Litera v kategoriích Kniha roku a Literatura faktu. |
Podcast jsme natáčeli již v létě 2020, přesně pětasedmdesát let po tehdejších tragických událostech, přímo v Postoloprtech na Lounsku. Atmosféru jsme zachytili na mikrofon Martina Ocknechta a objektivem Jany Plavec.
Připravili: Leona Matušková, Martin Ocknecht, Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
- Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu
- Skončil Veletrh vědy, největší populárně-naučná akce v Česku
- Třídenní Veletrh vědy v pražských Letňanech je v plném proudu
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.