Online výstava zachycuje normalizační Žižkov ve fotografiích Pavla Štechy
29. 10. 2024
Žižkovské ulice jako živý prostor s čilými mezilidskými kontakty, jež se odehrávají v prostředí stísněných zanedbaných ulic ve strmém, v zimě téměř nesjízdném kopci. Právě takový pohled nabízí nová virtuální výstava Předvečer asanace: Žižkov 70. let v sociologické fotografii Pavla Štechy. Unikátní soubor fotografií zachycující sociální ráz, společenský život i intimní svět jednotlivých pavlačových bytů normalizačního Žižkova uspořádal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a je k vidění online.
Fotografie pražského Žižkova pořídil Pavel Štecha v roce 1971 jako čerstvý absolvent FAMU. Vznikly na objednávku architektonického ateliéru SIAL, který pracoval na jedné z variant asanačního projektu této dělnické čtvrti těsně přiléhající k pražskému centru. Původně měl Pavel Štecha ve spolupráci s architekty a sociology zdokumentovat současný technický stav budov a sociální poměry jejich obyvatel. Zadání však překročil a pojal fotografický projekt i jako uměleckou reflexi zanikající části Prahy a její specifické komunity, která se měla brzy rozptýlit po pražských panelových sídlištích. Povedlo se mu tak zachytit „sociální problémy“ i každodenní život tamějšího obyvatelstva.
„Na rozsáhlém souboru fotografií Pavla Štechy je snad nejzajímavější, jakým způsobem zachycuje každodennost života na Žižkově 70. let. Nezastírá nijak otřesný stav čtvrti i bytů, ale zároveň neukazuje žižkovské obyvatele jako oběti. Naopak, lidé z jeho fotografií se na žižkovskou realitu kreativně adaptují, a to s humorem a často i hrdostí,“ říká o souboru fotografií kurátor výstavy a autor textů Petr Roubal z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Záchrana Žižkova
Na fotografiích je tak možné vidět děti hrající si místo na hřišti přímo na ulici, staré lidi potýkající se s nároky složitého a zanedbaného městského terénu, nebo stísněné místnosti s rozvěšeným prádlem praným bez automatických praček a s kamny, do nichž je potřeba denně nosit uhlí ze sklepních kójí. Zachycují ale také svépomocně a nejspíš bez úředního povolení zmodernizované byty vyzdobené domácím uměním nebo snahu zachovat zbytky dřívějšího vesnického života ručně vyřezávaných dřevěných postelí, nad nimiž visí krucifixy či obrázky světců.
Přestavbová studie SIALu, pro niž fotografie vznikly, se nakonec nedočkala realizace. Záchrana Žižkova, kterou definitivně stvrdily listopadové události roku 1989, byla výsledkem pozvolné změny v pohledu na roli a možnosti městského plánování. Fotografie Pavla Štechy, které původně měly být součástí asanačních plánů, se tak staly jedním z prvních podnětů k docenění genia loci. Bez takovéto reflexe by Žižkov dopadl jako mnoho západoevropských čtvrtí belle époque, které musely ustoupit technokratické představě o moderním bydlení plánované od urbanistických stolů.
Pavel Štecha (1944–2004)
Vystudoval fotografii na FAMU, kterou absolvoval v roce 1971. Vedle žižkovského cyklu vytvořil v sedmdesátých letech 20. století řadu dalších fotograficko-sociologických sond (soubor fotografií ze starobince u sv. Tomáše, cykly Majitelé chat, Doprava ve městě, Děti ve městě). V roce 1989 se stal oficiálním fotografem Občanského fóra. V devadesátých letech se věnoval zejména fotografii architektury. V roce 1992 obdržel druhou cenu World Press Photo za fotografii Václava Havla naslouchajícího u obrazu Mistra Theodorika.
Odkaz na výstavu Předvečer asanace:
https://instituteofcontemporaryhistory.exposure.co/predvecer-asanace
Fotografie ke stažení:
https://owncloud.cesnet.cz/index.php/s/OPlc3CNu0a44fZx (© Pavel Štecha-dědicové)
Výstava vznikla s finanční podporou programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život".
Kontakt:
MA, MPhil Petr Roubal, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
roubal@usd.cas.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- TALENT: kritický přehled odborné literatury na téma nadání
- Mladé talenty převezmou Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského
- Lidé žili v Africe i daleko od vody: odhalování klimatické historie Sahelu
- Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
- Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
- Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.