
Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
03. 06. 2025
Zabývá se teorií relativity či gravitačními zákony a vychovává další nadějné badatele. Nyní Oldřich Semerák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách. Předal mu ji 30. května 2025 předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Předávání medaile Ernsta Macha se uskutečnilo jako součást třídenní akce Jiří Bičák Memorial Conference. Připomněla odkaz Jiřího Bičáka, mimo jiné učitele Oldřicha Semeráka a významného fyzika z Univerzity Karlovy, jenž byl laureátem téže medaile.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek při ceremoniálu zdůraznil, že s Matematicko-fyzikální fakultou pojí Akademii věd ČR dlouhodobá spolupráce při vzdělávání studentů, ale také na vědeckých projektech. Připomněl, že i on sám navštěvoval před 27 lety přednášky Oldřicha Semeráka. „Oceňujeme nejen vědecké úspěchy, ale také závazek k hodnotám, které sdíleli Ernst Mach a Jiří Bičák – zejména kritické myšlení, srozumitelné vyjadřování a spolupráci a zájem o druhé,“ uvedl.
Radomír Pánek, Oldřich Semerák a Vladimír Karas
Ernst Mach: od principu k medaili
To, že Oldřich Semerák převzal medaili pojmenovanou po Ernstu Machovi, je příznačné – jeho práce totiž významně přispívá i k porozumění machovským jevům v rámci obecné teorie relativity.
„Zvláště mě těší, že přebírám ocenění za okolností, které jsou tak úzce spjaty s mým milovaným učitelem Jiřím Bičákem, který rozuměl Machovu principu ještě lépe,“ poznamenal oceněný vědec a zdůraznil, že medaile je pro něj i velkou potěchou kvůli osobnostem, které se na jejím udělení podílely: kromě Radomíra Pánka to byli bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a Vladimír Karas a Michal Bursa z Astronomického ústavu AV ČR, který jej na ocenění navrhl.
Oldřich Semerák obdržel medaili Ernsta Macha.
Oldřich Semerák působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2011–2019 zastával funkci ředitele Ústavu teoretické fyziky. Přednáší relativistickou a matematickou fyziku, kosmologii a teorii pole, a jeho studenti nacházejí uplatnění mimo jiné na pracovištích Akademie věd. Jeho mezinárodně uznávaná odborná činnost zahrnuje například teorii relativity, gravitační zákony či fyziku kompaktních objektů.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
- Knihy Nakladatelství Academia postoupily do užší nominace Magnesie Litery
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.