
Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
14. 05. 2025
Třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů pochází z Brna. Není divu, historie oboru totiž sahá až do padesátých let 20. století, kdy u jeho zrodu stál známý fyzik Armin Delong. Tradice úspěšně pokračuje dodnes a důkazem je nové Centrum elektronové mikroskopie, které 12. května 2025 otevřel Ústav fyziky materiálů AV ČR.
Slavnostního otevření budovy s unikátními laboratořemi se zúčastnilo několik vážených hostů z akademické, veřejné i průmyslové sféry v čele s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Premiér zmínil, že jako brněnský rodák obzvlášť oceňuje, že se centrum vybudovalo právě zde. Zdůraznil rovněž zásadní zapojení trojice místních klíčových firem zabývajících se elektronovou mikroskopií do spolupráce s vědeckými pracovišti a univerzitami. „Jižní Morava je vědecky významný region, ačkoli si to často plně neuvědomujeme a nejsme na to dostatečně hrdí,“ upozornil Petr Fiala.
Jihomoravský kraj hraje podle premiéra Petra Fialy ve vědě a výzkumu podstatnou roli.
Na vysoké úrovni
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ve svém proslovu následně vyzdvihl významné postavení české elektronové mikroskopie v mezinárodním kontextu i úspěšné zapojení Ústavu fyziky materiálů AV ČR a Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který stojí za věhlasem české elektronové mikroskopie, do světové vědy a výzkumu.
Otevření centra označil za důležitý příspěvek k rozvoji české vědy, ekonomiky i nové generace vědeckých pracovníků. „Vědci a vědkyně těchto ústavů se zabývají nejen základním výzkumem, ale spolupracují také s firmami na přenosu vědeckých poznatků do praxe a samozřejmě také s vysokými školami,“ uvedl Radomír Pánek a dodal, že díky otevřenému přístupu bude centrum sloužit také studentům a studentkám magisterských či doktorských programů a napomůže k dalšímu rozšíření akademické spolupráce v regionu.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek zdůraznil význam spolupráce s univerzitami i průmyslem.
Budova s unikátními parametry
Centrum elektronové mikroskopie se nachází v areálu Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Žižkově ulici v Brně. Jeho výstavba probíhala v letech 2022 až 2024, a dokončena byla dokonce ještě před termínem. Pracoviště čítající v současné době pět elektronových mikroskopů již plně slouží svému účelu.
K bezchybnému fungování špičkových přístrojů bylo potřeba zabezpečit, aby budova splňovala několik důležitých technologických parametrů. Zázemí nabízí celkem pět specializovaných místností, navržených a postavených s ohledem na nejnáročnější požadavky provozu dvou transmisních a tří skenovacích elektronových mikroskopů.
Jedním z přístrojů, které našly v novém centru zázemí, je skenovací elektronový mikroskop TF Apreo EDS vyrobený v Brně firmou Thermo Fisher Scientific.
Součástí jsou rovněž nové laboratoře pro přípravu vzorků a podpůrné zázemí pro výzkumný tým. Moderní budova udržuje stabilní prostředí, nezbytné pro citlivá měření, dokáže minimalizovat vibrace, elektromagnetické rušení i kolísání teplot.
Vybudování špičkového pracoviště pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií financovala Akademie věd ČR. Celkové náklady na stavbu přesáhly 110 milionů korun. Hodnota přístrojového vybavení je přibližně 150 milionů – téměř polovinu hradilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Všem zainteresovaným poděkoval ředitel Ústavu fyziky materiálů AV ČR Tomáš Kruml, který zároveň přítomným hostům představil činnost pracoviště zaměřeného zejména na výzkum a vývoj materiálů.
Slavnostní přestřižení pásky před novou budovou Centra elektronové mikroskopie. Zleva předseda AV ČR Radomír Pánek, předseda vlády ČR Petr Fiala a ředitel Ústavu fyziky materiálů AV ČR Tomáš Kruml.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Vojtěch Cimpl pro Akademii věd ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Bude nejkrásnější vědecký snímek váš? Zapojte se do soutěže Věda fotogenická
- Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.