Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
21. 06. 2024
Stavba, která učila nájemníky kolektivně žít, inspirace Apokalypsou v umění či vývoj šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v 19. století. I těmito tématy se zabývaly knihy, které vznikly na pracovištích Akademie věd ČR nebo vyšly v domovském Nakladatelství Academia a získaly některé z červnových literárních ocenění.
Publikace z Akademie věd ČR bodovaly v soutěžích Cena Miroslava Ivanova pro počiny literatury faktu, Nejkrásnější české knihy roku 2023 i Cena Josefa Hlávky za vědeckou literaturu.
Orbity smrti a Koldům Litvínov
Cena Miroslava Ivanova je určená pro nejzdařilejší počiny literatury faktu. Ze slavnostního vyhlášení 6. června 2024 v Knihovně Václava Havla si ji odnesly i dvě knihy z Nakladatelství Academia.
Kniha Michala V. Šimůnka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Milana Nováka Orbity smrti. Nacistická „eutanázie“ a masové umírání psychiatrických pacientů v českých zemích, 1939–1945 si z udílení odnesla cenu v kategorii české dějiny. Shrnuje poznatky o plánování a provádění nacistické „eutanázie“ osob s duševním a mentálním postižením, která byla první masovou vraždou nacistického režimu na území českých zemí v letech okupace a druhé světové války.
Publikace Jana Beneše Koldům Litvínov. Dům jako sociální zrcadlo uspěla v kategorii regionální dějiny. Koldům v Litvínově je unikátní stavbou, která učila nájemníky v padesátých letech 20. století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk potřebuje. Obrazová publikace populární formou a prostřednictvím fotografií popisuje vznik monumentální stavby a přibližuje čtenáři život v ní.
Nejkrásnější z katalogů
První místo v kategorii katalogy soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2023 získala 12. června 2024 v Technologickém centru Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze doprovodná publikace, kterou vydala Západočeská galerie v Plzni s nakladatelstvím Artefactum k výstavě „…a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích. Odborná porota ocenila originální výtvarné zpracování grafiček Adély Svobodové a Terezy Hejmové.
Kolektiv autorů z Ústavu dějin umění AV ČR se na výstavě i v katalogu zabýval inspirací Zjevením sv. Jana ve výtvarném umění, hudbě a literatuře od středověku až do současnosti. Zaměřil se především na díla vzniklá v českých zemích.
„Je radost spolupracovat s profesionálním a spolehlivým partnerem, od kterého přesně víte, co očekávat. Západočeská galerie je jedním z nich. Zároveň je skvělé realizovat krásné publikace s profesionálními, kreativními a komunikaci otevřenými grafičkami, k nimž Adéla Svobodová a Tereza Hejmová jednoznačně patří,“ podotkl ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter.
Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu
Ocenění udělila Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových 17. června 2024 na zámku v Lužanech u Přeštic (fotogalerii z ceremoniálu najdete níže). Cenu ve společenských vědách získal Jan Županič z Historického ústavu AV ČR za knihu Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, ve vědách o neživé přírodě uspěla publikace Nanovlákna. Teorie, technologie a použití od Davida Lukáše a kolektivu autorů, která vyšla v Nakladatelství Academia.
Kniha Jana Županiče je vůbec první podrobnou analýzou vývoje šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v dlouhém 19. století. Na základě zevrubného rozboru archivních pramenů řeší nejen otázku udílení titulů či hierarchii šlechtické obce, ale také například společenské postavení osob oceněných šlechtickým titulem.
Kniha Nanovlákna nabízí přírodovědně, technicky a technologicky zaměřeným čtenářům ucelený text, který popisuje teorii tvorby nanovláken, technologie jejich výroby a oblasti jejich využití, především ve zdravotnictví. Nechybí ani ekonomická a filozofická reflexe.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskových zpráv Ústavu dějin umění AV ČR a Nadace český literární fond
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Jindřich Nosek
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.