Zahlavi

Naleziště zkamenělin v Maroku odhalilo unikátně zachovalé zkameněliny živočichů

16. 12. 2022

Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. Zkoumal je mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR. Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.

Tito živočichové ovládali moře před 470 miliony let, tedy na začátku prvohor. V té době žila většina tehdejších organismů na mořském dně. Nálezy z nové lokality Taichoute v jihovýchodním Maroku ale dokazují, že rozmanitý život se odehrával i ve vodě nad mořským dnem. Velké členovce – vzdálené příbuzné dnešních krevet, pavouků a hmyzu – chránily robustní krunýře. Volně plavali v moři podobně jako hlavonožci a další živočichové.

Nové možnosti výzkumu

Nálezy pocházejí z nynější pouště v jihovýchodním Maroku, která se v prvohorách nacházela pod hladinou moře. Výzkumníci předpokládají, že mezi nalezenými živočichy by mohli objevit i nové druhy. Aby je mohli popsat, musí nalezené zkameněliny podrobně prostudovat.

Na této lokalitě je všechno nové – sedimentologie, paleontologie, a dokonce i zachování fosilií – což ještě více podtrhuje význam marockých nalezišť pro doplnění našich znalostí o minulém životě na Zemi,“ říká hlavní autor studie Farid Saleh z Lausannské a Yunnanské univerzity.

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR, došel k závěru, že nové naleziště se od již dříve studovaných lokalit v regionu zásadně liší.

„Oblast Taichoute je důležitá nejen díky dominanci velkých členovců.  Našli jsme zde i dosud neznámé druhy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

Taichoute tak otevírá nové možnosti paleontologického a ekologického výzkumu. Převážnou část fosilií totiž tvoří jen pevné schránky, krunýře nebo kostry. Pouze ve vzácných případech, k nimž se řadí nyní objevené zkameněliny z Taichoute, se zachovaly i měkké části těla – například vnitřní orgány nebo končetiny. Podobné nálezy vědcům umožňují podrobně zkoumat anatomii těchto dávných živočichů. „Naleziště Taichoute nám otevírá nové cesty výzkumu,“ zdůrazňuje Lukáš Laibl.

Kontakt:

Lukáš Laibl
Geologický ústav AV ČR
laibl@glicas.cz

TZ ke stažení zde.

Zkameněliny krunýřů velkých členovců. Měřítko 4 cm (a) a 3 cm (b, c, d).

Zkameněliny krunýřů velkých členovců. Měřítko 4 cm (a) a 3 cm (b, c, d).

Foto: Javier Ortega-Hernández.
Hlavní autor nové studie Farid Saleh v Taichoute.

Hlavní autor nové studie Farid Saleh v Taichoute.

Foto: Bertrand Lefebvre.
Spoluautor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR při terénním výzkumu v Maroku.

Spoluautor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR při terénním výzkumu v Maroku.

Foto: Jana Bruthansová.
Rekonstrukce velkého plovoucího členovce rodu Aegirocassis s krunýřem na hlavě. Jemu nebo příbuzným druhům                                                                                             patří některé z velkých krunýřů nalezených v Taichoute. Rekonstrukce: Junnn11 (https://en.wikipedia.org/wiki/Aegirocassis#/media/File:20191205_Aegirocassis_benmoulai_Aegirocassis_benmoulae.png) CC BY-SA 4.0.

Rekonstrukce velkého plovoucího členovce rodu Aegirocassis s krunýřem na hlavě. Jemu nebo příbuzným druhům patří některé z velkých krunýřů nalezených v Taichoute. Rekonstrukce: Junnn11 (https://en.wikipedia.org/wiki/Aegirocassis#/media/File:20191205_Aegirocassis_benmoulai_Aegirocassis_benmoulae.png) CC BY-SA 4.0.

Geologický výzkum v Taichoute.

Geologický výzkum v Taichoute.

Foto: Bertrand Lefebvre.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce