Ministerstvo školství ocenilo Julia Lukeše a Ondřeje Kudu z Akademie věd ČR
21. 11. 2023
Studenti, pedagogové i zkušení vědci získali od Mikuláše Beka ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Společně s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou je předali 20. listopadu 2023 v Lichtenštejnském paláci. Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací si z ceremoniálu odnesli dva badatelé – Julius Lukeš a Ondřej Kuda.
„Věřím, že i přes ne úplně příznivé okolnosti a ekonomickou situaci budeme připraveni hledat recepty, abychom na našich vysokých školách vytvořili lepší podmínky jak pro špičkový výzkum a vzdělávání v akademických programech, tak pro vzdělávání v programech profesních,“ podotkl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Podle něj si obě větve zasluhují změny, které by zlepšily fungování terciárního vzdělávání.
Ocenění jeho resortu letos získalo celkem 21 osob. Kromě celoživotního přínosu ministerstvo vyzdvihlo práci studentů a absolventů, vysokoškolských pedagogů, popularizátorů a vynikajících vědců.
Prvotřídní věda
Obě udělené ceny za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací připadly vědcům z Akademie věd ČR, kteří bádají v oblasti věd o živé přírodě – Juliu Lukešovi z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Ondřeji Kudovi z Fyziologického ústavu AV ČR.
Parazitolog Julius Lukeš, vedoucí laboratoře molekulární biologie prvoků, se zabývá jednobuněčnými parazity. Jeho výzkum má přínos pro genetickou biologii i biomedicínu.
Mikuláš Bek, Julius Lukeš a Helena Langšádlová
Ondřej Kuda působí jako vedoucí oddělení metabolismu bioaktivních lipidů. Ocenění obdržel za výsledky výzkumu nových signálních lipidových molekul, které potlačují zánět a zlepšují metabolismus glukózy u pacientů s cukrovkou.
Ondřej Kuda
Ministerstvo tuto cenu uděluje od roku 1991 osobnostem, které získaly finanční podporu MŠMT a dosáhly v posledních pěti letech mimořádných výsledků.
Seznam všech laureátů naleznete na webu MŠMT.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
- Knihy Nakladatelství Academia postoupily do užší nominace Magnesie Litery
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
- Fyzikální chemik Pavel Jungwirth získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.