Kolik peněz investuje Česko do vědy v příštím roce? Rada navrhuje 39,4 miliardy

Kolik peněz investuje stát do vědy v příštích letech? To byla nejdůležitější agenda květnového zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rozpočet na výzkum by měl být podle Rady v roce 2022 o 1,35 miliardy korun vyšší než současný střednědobý výhled. Případné zmrazení prostředků by mohlo vést i k odlivu vědců do zahraničí. Rada probrala také potřebu intenzivnějšího studia neurodegenerativních onemocnění.

Hned v prvním bodě členové Rady jednali, kolik peněz by měl stát v příštích letech na vědu vyčlenit. Pro rok 2022 je návrh výdajů z veřejných zdrojů o 1,35 miliardy korun vyšší než střednědobý výhled, tedy celkem 39,4 miliardy korun. O rok později by měl činit 40,4 miliardy a v roce 2024 pak 41,2 miliardy korun. Předložený návrh projednala Rada s ohledem na všechny připomínky. S navýšením o 1,35 miliardy nesouhlasí ministerstvo financí, které chce rozpočet sestavit nižší. O skutečné výši výdajů rozhodne vláda.

„Byli bychom rádi, kdyby i v příštích letech byla zachována dosavadní velmi slušná podpora výzkumu,“ řekl ve vysílání @CT24zive Pavel Baran, první místopředseda #RVVI. Rada navrhuje výdaje státního rozpočtu na vědu pro rok 2022 ve výši 39,35 miliardy korun. pic.twitter.com/096TI6mZFz

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) May 31, 2021

První místopředseda Rady a zároveň předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran upozorňuje, že investice do vědy, výzkumu a inovací posledních pět let rostly meziročně v průměru skoro o šest procent. „Byli bychom moc rádi, aby vláda i v dalších letech tuto velmi slušnou kontinuální podporu výzkumu zachovala.“ Současně si je ale vědom, že zmíněné procento růstu je za nynějších okolností jen obtížně dosažitelné.

Podle Pavla Barana je ale právě za současné situace potřeba držet národní rozpočet alespoň na takové úrovni, aby odolával inflaci – ta loni činila zhruba tři procenta, letos se předpokládá kolem dvou a půl procenta. „Případné zmrazení nebo snížení rozpočtu na vědu by mělo velmi negativní následky, a to zejména v postupném odlivu nejlepších výzkumníků a týmů do zahraničí,“ varuje dále Pavel Baran.

Květnové zasedání RVVI se uskutečnilo opět online.

Stoupající trend
V souvislosti s pandemií covid-19 se ukázalo, že vědní obory dokážou rychle jednat a nacházet nová řešení. „Pokud nebudeme prostředky na výzkum chápat jako investici, ale jako pouhou spotřebu, neuvažujeme ekonomicky. Investice do vědy jsou pro růst produktivity České republiky zásadní,“ doplňuje člen Rady Štěpán Jurajda z Národohospodářského ústavu AV ČR.

Na program se v této souvislosti dostal také Národní plán obnovy. Člen Rady Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR doporučil ministerstvu školství, aby část prostředků šlo z Národního plánu obnovy také na výzkum neurodegenerativních onemocnění. Četnost neurologických a především neurodegenerativních chorob totiž celosvětově stoupá. Podle Jana Konvalinky bude jejich zdravotní a ekonomický dopad v příštích letech veliký.

Rada rovněž schválila stanovisko k operačním programům Jan Amos Komenský (OP JAK), který je v gesci ministerstva školství, a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), jejž má na starost ministerstvo průmyslu a obchodu. OP JAK posílí zapojení českých výzkumných institucí do mezinárodních projektů. Podpoří je také při získání HR Excellence in Research (HR Award). Toto ocenění zájemcům o zaměstnání garantuje, že je dané pracoviště profesionální, přátelské a transparentní. OP TAK v rozmezí let 2021–2027 podpoří podniky v oblasti inovace, výzkumu a vývoje, energetické úspory, obnovitelných zdrojů nebo digitalizace.

Rada ještě oznámila, že má letos v září v plánu uspořádat seminář o výzkumu, který se týká pandemie nemoci covid-19. Jeho cílem je zlepšit reakce na podobné problémy v budoucnu.

Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Úřad vlády ČR

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů