
Iniciativa prg.ai udělá z Prahy centrum umělé inteligence
17. 05. 2019
Přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a napomoci vzniku nových technologických firem. To jsou cíle ambiciózní iniciativy prg.ai, která chce do pěti let udělat z Prahy centrum umělé inteligence. AV ČR, ČVUT a Univerzita Karlova v ní spojily síly s Magistrátem hlavního města Prahy.
Iniciativa, která navazuje na Národní strategii umělé inteligence, slavnostně zahájila činnost ve čtvrtek 16. května. Kromě vládních institucí ji podporují i významné soukromé společnosti jako Avast, IBM, Seznam.cz či Škoda Auto.
Díky prg.ai by měla Česká republika v horizontu pěti let disponovat pěti tisíci výzkumníky a vývojáři AI. Několikanásobně by se měl zvýšit počet pražských absolventů oboru umělé inteligence – již nyní je jich ročně přes sto (více než v kanadském Montrealu, který je tímto oborem proslulý), brzy by to mělo být pět set za rok. Kromě toho by v této technologické oblasti, jež hýbe globální ekonomikou a společností, mělo každoročně přibývat padesát nových firem.
Mezinárodní přesah
Za zcela zásadní přitom organizátoři považují nejen spolupráci tuzemských univerzitních, akademických a korporátních špiček, ale i mezinárodní přesah prg.ai. „Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy,“ poznamenal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.
Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd. Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Přilákat mozky
„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ prohlásil spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze. „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou,“ podotkl.
„Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence,“ zdůraznil primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. „Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách,“ dodal primátor.
Kromě toho bude prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskusi a vzdělávání, a zvyšovat tak povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních i ekonomických aspektech. Připravuje se vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moci zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“uzavřel rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Na úvodním snímku: primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, rektor ČVUT Vojtěch Petráček
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy prg.ai
Foto: Karolína Jírová pro prg.ai
Přečtěte si také
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.