Zahlavi

Fotografie pod lupou – příběhy ukryté v detailech ve Window Gallery

19. 08. 2025

Co skrývá fotografie, když se na ni podíváte pod mikroskopem? Nová výstava ve Window Gallery Ústavu dějin umění AV ČR v pražské Husově ulici zve až do 23. listopadu 2025 k objevování skrytých vrstev historických snímků z 19. a počátku 20. století. Uvidíte detaily, které lidské oko běžně nezachytí – od jemného kolorování až po otisky prstů autora. Světový den fotografie, který si dnes připomínáme, tak může být ideální příležitostí prozkoumat nejen ranou éru tohoto média, ale i jeho fascinující mikrosvět. Výstavu doprovází publikace vydaná nakladatelstvím Artefactum, jejíž slavnostní představení proběhne 8. října 2025.

Už krátce po zveřejnění vynálezu daguerrotypie v roce 1839 začali někteří vědci hledat cestu, jak fotografii využít k přesnému zachycení mikroskopických objektů, zejména v oblasti botaniky a medicíny.

„Zatímco v biologii či mineralogii je mikrofotografie samozřejmostí, coby historikové a teoretici fotografie využíváme jejího potenciálu spíš zřídka,“ říká jedna z autorek výstavy Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR).

Mikroskopické pozorování fotografií je dnes totiž převážně doménou restaurátorů, ať už při určování skladby materiálu, nebo při zkoumání charakteru a rozsahu jednotlivých poškození. Historikové a teoretici fotografie sahají po lupě či mikroskopu daleko méně a nevyhnutelně jim tak unikají mnohé, jen zdánlivě nepodstatné detaily.

Pomocí mikroskopu lze přitom snadno odhalit nejen miniaturní části obrazu, pouhým okem nepostřehnutelné, ale i stopy týkající se okolností vzniku a dalšího života té které fotografie: ať už jde o indicie autorských úprav negativu, znaky dobových či pozdějších zásahů do fotografického pozitivu, symptomy nezadržitelných degradačních procesů anebo jen fotografem či majitelem nechtěně zanechané stopy po papilárních liniích prstů.

„Z historie navíc víme, že mikroskopická pozorování povrchu fotografického obrazu vedla i k objevům, jež dokázaly vyvolat důležité teoretické otázky a nasměrovat pak další vývoj fotografických technologií: za všechny lze připomenout daguerrotypii a výzkum francouzského lékaře a bakteriologa Alfreda Françoise Donného, který již v září 1839 zjistil, že daguerrotypický obraz je tvořen jemným reliéfem a má tak potenciál grafické matrice,“ dodává Petra Trnková.

K výstavě vychází doprovodná publikace v nakladatelství Artefactum. Výstava bude k vidění do 23. listopadu 2025. Ve středu 8. října 2025 se uskuteční představení výstavy a publikace ve dvoře ÚDU AV ČR.

Kontakt:

Barbara Líznerová
Ústav dějin umění AV ČR
liznerova@udu.cas.cz

Vladimir Kremer, Černá věž na Házmburku, 70.–80. léta 19. století, albuminová fotografie, 117 × 158 mm / 246 × 324 mm
Vladimir Kremer, Černá věž na Házmburku, 70.–80. léta 19. století, albuminová fotografie, 117 × 158 mm / 246 × 324 mm, ÚDU AV ČR, inv. č. 1512

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce