
Eurokomisařka Věra Jourová navštívila ELI Beamlines
09. 05. 2019
Špičkové laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které spravuje Fyzikální ústav Akademie věd ČR, se dá označit za výkladní skříň české vědy. Na návštěvách se tam střídají delegace z celého světa, před několika měsíci tam byl i indický prezident. Dnes, ve čtvrtek 9. května, si ho prohlédla i eurokomisařka Věra Jourová.
Eva Jourová má v Junckersově Evropské komisi na starosti otázky spravedlnosti, ochrany spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví. Společně s ní přijela do Dolních Břežan i předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a náměstek ministra školství Pavel Doleček.
Se zástupci Fyzikálního ústavu jednali zejména o připravovaném konsorciu evropské výzkumné infrastruktury ERIC (ELI European Research Infrastructure Centre), které by mělo finančně a organizačně zastřešit tři pilíře projektu ELI: ty se kromě České republiky nacházejí ještě v Maďarsku a Rumunsku. Hlavním cílem ELI je vybudovat z něj prestižní uživatelské laserové zařízení, které bude k dispozici mezinárodní komunitě uživatelů.
Evropské programy a udržitelnost
ELI Beamlines je největší výzkumný projekt v novodobých českých dějinách a od loňského léta v něm již funguje unikátní systém L3. Petawattový laser o délce 17 metrů má nejvyšší průměrný výkon na světě a na zlomek chvilky dokáže vytvořit nejteplejší místo ve vesmíru. Součástí prohlídky byla i návštěva laserových a experimentálních hal, kam se může vstupovat pouze v ochranném oděvu. Halami eurokomisařku Jourovou provedli jak manažer centra Roman Hvězda, tak vedoucí experimentálních programů Georg Korn.
Věra Jourová se také zajímala o širší kontext tohoto pracoviště, jako jsou rámcové evropské programy pro výzkum a inovace, inovační platformy, ptala se také na to, jaká je udržitelnost výzkumných infrastruktur. V rámci návštěvy si prohlédla i sousední pracoviště HiLASE, které je také zaměřené na laserovou techniku a jehož činnost s ELI Beamlines úzce souvisí. Centrum představil jeho vedoucí Tomáš Mocek, poté starosta obce Dolní Břežany Věslav Michalik přiblížil podstatu a cíle regionu STAR, který soustřeďuje vynikající techniku a vysoce kvalifikované odborníky.
Na titulní fotografii eurokomisařka Věra Jourová (uprostřed) a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (vpravo)
Připravil: Michael Vích, ELI Beamlines ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ELI Beamlines
Přečtěte si také
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.