
Čeští vědci pomohli objasnit záhadná úmrtí orlů v USA
26. 03. 2021
Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny orlů bělohlavých. K odhalení příčiny smrtelné neurologické nemoci výrazně přispěli čeští vědci z Akademie věd a Jihočeské univerzity.
Výzkumu se účastnil tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu byly v pátek 26. března publikovány v prestižním časopise Science.
Sinice jsou fotosyntetické bakterie, které veřejnost spojuje především s tvorbou zeleného vodního květu na rybnících a přehradách, a jsou známé také tím, že produkují jedovaté látky. O jejich toxinech se často mluví v souvislosti s kvalitou pitných a rekreačních vod a rizikem, které představují nejenom pro lidské zdraví, ale také pro ostatní organismy. Málokdo z nás však ví, že sinice obývají všemožná prostředí včetně půdy, skal, pouští a povrchů rostlin. Ještě méně známým faktem je, že dosud je probádaný pouze zlomek chemických látek produkovaných sinicemi. Každoročně se jejich seznam rozšíří o několik stovek sloučenin od potenciálních léčiv až po látky toxické.
Z hlediska toxicity je důležitým faktorem, jak se tyto látky akumulují v potravním řetězci, jako se tomu stalo v případě záhadných úhynů amerických orlů bělohlavých. Jejich výzkumu se věnoval téměř 20 let tým profesorky Susan B. Wilde z Univerzity v Georgii. Orli trpěli neurologickou poruchou zvanou vakuolární myelinopatie, která se vyznačuje nekoordinovanými pohyby a ochabnutím svalstva u postižených zvířat. Po několikaletém výzkumu se pozornost vědců stočila k rostlině přeslenici vodní, šířící se invazně po americkém kontinentu, jejíž výskyt se shodoval s prokázanými případy choroby. Hlavní zápletkou příběhu však zůstávalo, proč se tak děje pouze na určitých lokalitách v rámci regionu.
Překvapivé rozuzlení přinesl až spolupracující německý tým profesora Timo Niedermayera z univerzity v Halle, který objevil látku obsahující velké množství bromu na sinicových koloniích porůstajících listy této rostliny. Jihočeský výzkumný tým následně prokázal, že původcem nového toxinu je právě zmiňovaná sinice. „Pomocí čtení celého genomu sinice se nám podařilo nalézt geny, které hrají klíčovou roli při tvorbě zmiňované látky,“ řekl Jan Mareš, vedoucí týmu Biologického centra AV ČR. „V následných pokusech se nám podařilo potvrdit, že jeden z enzymů kódovaných těmito geny se účastní navázání bromu na molekulu toxinu,“ dodává Pavel Hrouzek, vedoucí týmu z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Další pokusy odhalily, že nalezený bromovaný alkaloid způsobuje poškození mozku ptáků, a má též akutní neurotoxické účinky u dalších skupin živočichů včetně ryb a bezobratlých. „Je pravděpodobné, že se toxin hromadí v celém potravním řetězci u živočichů konzumujících jak vodní rostliny s porosty sinic, tak měkkýše, ryby a vodní ptáky, kteří jsou kořistí dravců. Možný účinek toxinu na savce včetně člověka dosud nebyl prozkoumán, nicméně opatrnost je zcela jistě namístě,“ upozorňuje Jan Mareš.
„Zdroj bromu ve vodním prostředí, který je nezbytným předpokladem pro tvorbu toxinu, nebyl dosud zcela objasněn. Je však možné, že se do ekosystému dostává v souvislosti s lidskou činností, například použitím herbicidů nebo hnojiv,“ upřesnil Pavel Hrouzek.
Není dosud jasné, jak na nová zjištění budou reagovat úřady v USA. „Bylo by vhodné šetrnými metodami omezit výskyt invazních rostlin ve vodních nádržích a zamezit další kontaminaci vody látkami obsahujícími brom,“ navrhuje Jan Mareš. Výsledky této studie jsou zásadním přelomem v pochopení výskytu vakuolární myelinopatie a hromadného úhynu volně žijících vodních ptáků na mnoha lokalitách v USA. Významnost objevu potvrzuje fakt, že prestižní časopis Science si zvolil na svou obálku ilustraci orla, která odkazuje právě k této publikaci.
Kontakt:
RNDr. Jan Mareš, Ph.D.
vedoucí týmu, Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR
+ 420 605 753 058
jan.mares@hbu.cas.cz
RNDr. Pavel Hrouzek, Ph.D.,
vedoucí týmu, Centrum Algatech, Mikrobiologický ústav AV ČR
+ 420 737 452 883
hrouzek@alga.cz
Daniela Procházková
PR koordinátorka, Biologické centrum AV ČR
+420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Publikace:
Breinlinger S., Phillips T. J., Haram B. N., Mareš J., Martínez Yeerena J. A., Hrouzek P., Sobotka R., Henderson W. M., Schmieder P., Williams S. M., Lauderdale J. D., Dayton Wilde H., Gerrin W., Kust A., Washington J. W., Wagner C., Geier B., Liebeke M., Enke H., Niedermayer T. H. J., Wilde S. B. (2021): Hunting the eagle killer: A cyanobacterial neurotoxin causes vacuolar myelinopathy. Science 371, eaax9050.
DOI: 10.1126/science.aax9050 https://science.sciencemag.org/content/371/6536/eaax9050
Přečtěte si také
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.