
Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
13. 08. 2025
Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli. Výsledky výzkumu byly publikovány v mezinárodním vědeckém časopise IMA Fungus.
Nové rody patří do řádu Lulworthiales, skupiny hub dosud známé především z mořského prostředí, kde žijí například na naplaveném dřevě, v mořské pěně nebo na mořských řasách. Výzkum ale ukazuje, že tyto houby mají mnohem širší ekologický rozsah, než se dosud předpokládalo.
Jeden z nově objevených druhů, Thalassodendromyces purpureus, byl izolován z kořenů tropické mořské trávy Thalassodendron ciliatum v Indickém oceánu u pobřeží Mauricia. S touto hostitelskou rostlinou tvoří v mořském prostředí unikátní symbiotický vztah, který je zatím vědecky málo prozkoumaný.
Druhý nový druh, Halomyrma pluriseptata, byl překvapivě nalezen ve slaných půdách Národní přírodní rezervace Soos v České republice. Tento typ biotopu je ve skutečnosti typem mokřadu, kde je půda a voda bohatá na soli. Přestože je lokalita vnitrozemská, genetická analýza ukázala, že Halomyrma je příbuzná mořským druhům, což naznačuje nečekané propojení mezi mořskými a suchozemskými ekosystémy.
„Na základě genetických dat i laboratorních pokusů se ukazuje, že hlavním faktorem určujícím výskyt těchto hub je salinita prostředí – nikoliv to, zda se jedná o moře nebo pevninu,“ uvádějí autoři studie.
Výzkum kombinuje moderní molekulárně-biologické metody (analýza DNA) s klasickým mikroskopickým a kultivačním přístupem. Díky tomu se podařilo nové druhy nejen geneticky identifikovat, ale také detailně popsat jejich morfologii a růstové vlastnosti v laboratorních podmínkách.
Objev podtrhuje význam extrémních a opomíjených stanovišť, jako jsou mořská pobřeží či vnitrozemská slaniska, pro rozmanitost hub a dalších mikroorganismů. Zároveň otevírá nové otázky o ekologické přizpůsobivosti, evoluci a šíření mikroskopických hub napříč kontinenty i ekosystémy.
Více informací
Réblová M, Nekvindová J, Hynar O, Vohník M (2025) From seagrass roots to saline soils: discovery of two new genera in Lulworthiales (Sordariomycetes) from osmotically stressed habitats. IMA Fungus 16: e157688. https://doi.org/10.3897/imafungus.16.157688
Kontakt:
RNDr. Martin Vohník, PhD.
Odd. mykorhizních symbióz
martin.vohnik@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- IDEA Talks pro volby 2025: Co hledat ve volebních programech
- Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat
- Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
- Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
- Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
- Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
- Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
- Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
- Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
- Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.