Astrofotografií března je snímek hvězdokupy Plejády
16. 04. 2019
Kuřátka, Slepice, Sedm sester či Plejády. Těmito barvitými jmény naši předkové obdařili hvězdokupu s astronomickým označením M 45, která nyní přinesla fotografovi Pavlovi Uhrinovi vítězství v březnovém kole pravidelné soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností.
Něžným názvem „Kuřátka“ prý tuto mladou, 440 světelných let vzdálenou hvězdokupu v souhvězdí Býka označovali i bojovní Vikingové. Naši slovanští předkové si její jarní pozorování nad západním obzorem dávali do spojitosti s jarní obnovou přírody. Oproti tomu Keltové a další národy doby bronzové si ji nejspíš spojovali s utrpením a smrtí, v té době totiž Plejády vycházely nad obzor počátkem listopadu mezi podzimní rovnodenností a slunovratem, kteréžto dny se i v novověku slaví jako svátek zesnulých.
Pouhým okem lze v hvězdokupě rozeznat pět až sedm hvězd, pod průzračnou oblohou daleko od světelného znečištění třeba i dvanáct. Ve skutečnosti se jich v Plejádách nachází několik set, z velké většiny pozorovatelných pouze velkými dalekohledy. Jejich stáří se odhaduje na 115 milionů let. Modravý nádech mlhoviny na fotografiích je způsoben zejména namodralým rozptylem světla hvězd na prachových částicích v mlhovině, která hvězdy obklopuje.
Autor: Pavel Uhrin
Název: M 45
Místo: Čeperka
Datum: 27. února 2019
Snímač: Canon 1000D
Optika: GSO 250/1000, RCC KOMA KOREKTOR 2”
Montáž: EQ6 Pro
Popis: KStars, INDI, EKOS EQ6 pro Optolong UHC.17 x 300 s
Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Marcela Bělíka a Pavla Suchana, Česká astronomická společnost
Foto: Pavel Uhrin
Přečtěte si také
- Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.