ADELA DAY v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky
19. 06. 2019
V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky pořádají jednodenní konferenci u příležitosti 10. výročí narození první transgenní prasničky pro lidský mutovaný huntingtin.
Centrum PIGMOD na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově pořádá 27. 6. 2019 konferenci u příležitosti 10. výročí narození první transgenní prasničky pro lidský mutovaný huntingtin - ADELA DAY.
Konference bude sestávat z přednášek k problematice Huntingtonovy choroby, genové terapie tohoto onemocnění, výsledkům výzkumu pracovišť v ČR a unikátnosti modelového organismu, vytvořeného na liběchovském pracovišti Akademie věd. Silná symbolika konference, pořádané 10 let od narození transgenní prasničky “Adély”, spočívá v právě zahájených klinických studiích genové terapie, spoluvyvinuté velkou měrou na pracovištích v Liběchově a partnerských ústavech v ČR díky ověření konceptu léčby na Adéle a jejím potomstvu.
Konference se koná od 14:00h v konferenční místnosti ÚŽFG AV ČR.
O tématu se více dozvíte v článku redaktorky SSČ AV ČR Jany Olivové v Akademickém bulletinu (09/2016): Liběchovské biomedicinské modely pro výzkum závažných chorob.
Připravil: Michal Schmoranz, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Foto: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Přečtěte si také
- Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
- Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
- Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
- Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.