
Rostliny na hranici přežití – nová výstava v Průhonickém parku
16. 09. 2022
V jakých nadmořských výškách jsou ještě rostliny schopny přežít? V Ladaku, v severozápadním Himálaji, až v 6 100 m n. m. Vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR v Ladaku dlouhodobě studují rozšíření rostlin, jejich adaptace na extrémní podmínky prostředí a schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Rostliny i samotný výzkum přibližuje výstava fotografií v Galerii Natura v průhonickém zámku, která bude otevřena do 6. listopadu, každý den v otevírací době Průhonického parku.
Ladak, horská krajina výjimečné krásy v severozápadním Himálaji, je nejméně osídlenou oblastí Indie, která fascinuje rostoucí počet návštěvníků svými náboženskými a kulturními poklady. Je ale také místem jedinečného přírodního dědictví. V Ladaku je známo celkem asi 1250 druhů cévnatých rostlin. Počet se zdá být překvapivě nízký ve srovnání například s Českou republikou, která má o něco menší rozlohu, ale asi čtyřikrát více druhů rostlin. Nízká druhová bohatost zjevně souvisí s obecně nepříznivým, chladným, suchým prostředím ve vysokých nadmořských výškách.
„Jedinečnost ladacké flóry tak nespočívá v počtu druhů, ale v přizpůsobení k extrémním podmínkám – rostliny mají různé anatomické, fyziologické a ekologické adaptace, které jim umožňují přežívat v nadmořské výšce až do 6 100 m n. m.,“ říká Jiří Doležal z Oddělení funkční ekologie, který se na výzkumu v Ladaku podílí.
Vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR studují rostliny v Ladaku už od roku 1997. Prozkoumali rozšíření druhů v oblasti, popsali některé nové druhy a v současnosti studují zejména adaptace rostlin na extrémní podmínky prostředí a jejich schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Ladak představuje unikátní biologickou laboratoř, dlouhodobě relativně stabilní díky suchému podnebí a malému zalednění, které je příčinou toho, že zde nalézáme cévnaté rostliny nejvýše na světe. Studium evoluce a ekologie ladacké flóry stejně jako reakce jednotlivých druhů i celých ekosystémů na klimatické změny tak přináší mnoho nového poznání a doufáme, že přispěje i ke zvýšení povědomí o jedinečnosti přírodního bohatství Ladaku.
Kontakt:
Doc. Mgr. Jiří Doležal, PhD.
Jiri.dolezal@ibot.cas.cz
Mirka Dvořáková
manažerka PR & Marketing
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.